Textová RPG hra založená na znameních horoskopu a magických bytostech.
 
PříjemSeznam uživatelůRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Bylinkářství

Goto down 
AutorZpráva
Písař
Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 109
Join date : 08. 08. 16

PříspěvekPředmět: Bylinkářství    Thu Aug 25, 2016 5:23 pm


Bylinkářství je sice malinké, zato police jsou narvané. Ze stropu visí nejrůznější bylinky, které si zdejší bylinkářka suší, a dodávají celé místnosti zvláštní smíšenou vůni. Koupit se zde dá všechno možné od čerstvých bylinek (díky skleníku, kde se pěstují po celý rok) přes čajové směsi až po různé masti a tinktury. Prodávají se tu také vonné svíčky a tyčinky a různé přírodní produkty - šampony, ústní vody a podobně.
Prodává zde bylinkářka Caoilinn, její popis si přečtěte na webu, je to systémová postava - jestliže si s ní chcete zahrát, kontaktujte nás do zpráv nebo na facebooku.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://stjernetegn-rpg.forumczech.com
Asura

avatar

Sagittarius Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 30. 08. 16
Age : 28

PříspěvekPředmět: Re: Bylinkářství    Wed Oct 19, 2016 7:41 pm

Kráčal som mestečkom smerom k bylinkárstvu. Spočiatku som si myslel, že ho nájdem celkom ľahko, ale nakoniec som bol nutený sa spýtať na cestu. A prečo vlastne niekto ako ja hľadal bylinkárstvo? Nu, odpoveď bola zcela jednoduchá. Kay. Dnes som sa s ňou mal stretnúť, aby som s ňou mohol stráviť nejaký čas. Takto to zrejme bude najbližší čas pomerne často, ale musel som uznať, že som sa na to celkom tešil. Bol som zvedavý na to, akým spôsobom mi bude chcieť tie veci, ktoré som podľa nej nedostával v potrebnom množstve, dať ona. Čo všetko mi bude ochotná ukázať zo svojho sveta a teda aj z nej samotnej. Na to som bol v skutku obzvlášt zvedavý.
Konečne som našiel ten malý krámok, ktorý bol celkom nenápadne vtlačený medzi okolné obchodíky a niesol názov miestneho bylinkárstva. Stlačil som kľučku a pomaly som vošiel dnu. Môj príchod navzdory všetkému ohlásilo jemné cinkuntie zvončeka nad dverami. Zavrel som za sebou dvere a poobzeral sa. Obchodík nebol ani zvnútra nejak veľký, ale aspoň to tu vyzeralo celkom útulne. Miestnosťou sa linula zmes rôznych bylinných vôní, ktoré mi silne udierali do nosa a dráždili moje citlivé čuchové bunky. Ako vlkolak som cítil všetko intenzívnejšie a nie vždy to bolo k dobru. Lepšie ale ako zápach nejakého kanála alebo podobne. Pri pulte zatiaľ nikto nestál a tak som sa rozhodol, že to tu trocha preskúmam. Poličky samozrejme pokrývali rôzne sáčiky so sušenými bylinami, no i krabičky čajou, rôzne poháre, šampóny a podobné veci, ktoré v takomto obchodíku môžte nájsť. Ani ma teda neprekvapovalo, že sem Kay chodila vypomáhať. K prírode mala určite značne bližšie ako k ľuďom.

______________________________
Pravá podoba: Vo svojom skutočnom zjave má navyše len pár čiernych špicatých uší, huňatý chvost a jasných žltých očí. Horšie je to s jeho premenou podobou. Na vlkolaka je pomerne veľký, no na jeho agilitách to nijako neuberá. Má hustú čiernu srsť, len okolo očí ju má tenších prúžkoch sfarbenú z neznámeho dôvodu na bielo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kayleigh

avatar

Aquarius Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 05. 09. 16
Age : 22

PříspěvekPředmět: Re: Bylinkářství    Wed Oct 19, 2016 10:37 pm

Dnešek má být významným dnem. Opět se mám setkat s mužem, který mi usiloval před pár dny o život a se kterým jsme uzavřeli jakousi dohodu o přátelství. Nejsem si jistá, jestli to lze nazvat přátelstvím, minimálně z mého pohledu to tak nebylo, ovšem symbióza bude nejspíš vhodnější výraz. Vzájemné soužití, které přináší oběma stranám výhody. Jaké výhody z tohoto "vztahu" ale pro nás plynou? Tak na to jsem ještě nepřišla.
Ráno jsem si oblékla černé poměrně volné šaty sahající sotva nad kolena, které překrývala ještě druhá podstatně delší vrstva z krajky a drobnými střapci na konci v ocelově šedé. Obojí v bohémském stylu, jak jinak, ačkoliv sama ani nevím, že se tomu tak mezi lidmi říká. Na krku mi visel dlouhý náhrdelník sestávající prakticky jen z černé kožené šňůrky, na níž visel malý ametystový hranol, symbol trojjediné bohyně, malý lapač snů a několik různobarevných peříček. Záda jsem měla prakticky holá, šla tedy vidět skrz složená křídla i má tetování. Jako obvykle jsem přišla do vesnice bosa. Caoilinn už to ani nepřekvapovalo, neměla na mě zbytečné otázky a přijala mě takovou, jaká jsem. Nesnažila se mě měnit, pouze rozveselit a odehnat ten strašlivý oblak smutku, který se nade mnou už několik let vznáší a hrozí bouřkou. Když jsem přišla dnes, věnovala mi jemný úsměv a pouze poukázala na pult, na němž byly vyskládány hromady čerstvě natrhaných bylin a provázek na svázání. Hned mi bylo jasné, co mám dělat. Lykantropka mě nechala v krámku samotnou s prací a já začala hbitě svazovat bylinky k sobě, aby se mohly zavěsit k ostatním.
"Řekni: 'Odpouštím ti. Odpouštím sobě.' A sleduj, jak okovy se lámou..." začala jsem si mumlat jen tak pro sebe. Nevím, odkud se to bere. Vždy mě něco jednoduše napadne, vypustím to ven a další den, jakoby to nebylo. "Nechtěla jsem nic jiného, jen ticho... Černé lesy, hnití a rozklad, ledové větry... Ležet zkroucená a zatočená jako had, být jednotná s umírající zemí..." Uprostřed mých slov však cinkl zvonek nade dveřmi. Už jsem nebyla sama. Pokračovala jsem dál, tušila jsem, kdo to je, přesto jsem nevzhlédla, abych si to ověřila. Jeho kroky, dech, samotný zjev... Byl nezaměnitelný.
"Démone," oslovila jsem ho tiše a oči stále držela dole, zatímco jsem svazovala větvičky k sobě. Nemínila jsem se na něj okamžitě odevzdaně podívat a doufat, že mi tentokrát sdělí, co znamená to slovo, kterým mě oslovil v lese.

______________________________

PRAVÁ PODOBA: Kay byla ve své lidské podobě pouze v období novorozence a kojence, než ji její matka přinesla do vesnice. Dřív vesele zbarvená tyrkysová, zelená a modrá pírka v jejích vlasech i křídlech se zabarvila všechna do černé, snad jen jedno ve vlasech zůstalo mořsky modré s perletí, asi jako připomínka radosti a dobré nálady. 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Asura

avatar

Sagittarius Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 30. 08. 16
Age : 28

PříspěvekPředmět: Re: Bylinkářství    Thu Oct 20, 2016 3:57 pm

Zastrihal som ušami, keď sa miestnosťou rozľahlo tiché démone. Kútiky úst sa mi okamžite roztiahli do pokriveného úsmevu, ktorý bol pre mňa tak samozrejmý. Vyšiel som spoza poličiek a hneď som ju uvidel. Stála za pultom, krásna ako vždy, sklonená nad vetvičkami byliniek, ktoré zväzovala k sebe. Nepozrela sa na mňa, čo bol nezvyk, pretože iné by na neho už dávno zbožne hľadeli. Avšak ona nie, čo mi imponovalo. Bola tak iná, tak...nevinná a pri tom už poznačená životom. Nikoho ako ona som nikdy nestretol a vedel, že nikoho takého už nestretnem. Preto som nehodlal premrhať ani jedinú možnú chvíľu, ktorú budem s ňou môcť stráviť. Po prvýkrát ma niekto zaujal natoľko, aby som sa rozhodol dobrovoľne s ním tráviť čas a snažiť sa ho nejakým spôsobom spoznať. Všetko bez toho, aby to pre mňa malo nejaký praktickejší zmysel. Ten náš...Vzťah? Čo vlastne medzi nami bolo? Najlepšie by som to asi definoval akýmsi pracovným vzťahom, keďže sme ho uzatvorili na základe dohody, ktorá nám obom mala niečo dať. Ja som to však skôr bral ako hru, ktorá ma mala na istý čas zabaviť.
"Rajkumari," hlesol som, keď som sa oprel o pult len kúsok od jej hlavy. Prezeral som si jej pierka vo vlasoch a až pri takomto detailnejšom obhliadaní som si všimol, že jedno jediné pierko nie je sfarbené do čierna, ako tie ostatné, ale do morsky modrej s perleťovým nádychom. So skrčeným obočím som ho zobral medzi prsty a jemne nimi po ňom prešiel. Bolo hebké a hladké na dotyk, s ľahkosťou mi prekĺzlo medzi prstami. Stiahol som ruku a pohľadom som prešiel nižšie. Dnes mala na sebe šaty, ktoré jej krásne odhaľovali chrbát a teda i skrz to, že mala krídla, som si všimol jej tetovaní. Bola to vzlietajúca vrana, nejaký symbol a veta v jazyku, ktorý som odhadoval na nejaký severský jazyk, vzhľadom na to, že Kay tieto končiny v živote neopustila. Hoci ma zaujímalo, prečo zrovna tieto tri veci, mlčal som. Toto bola ďalšia z vecí, ktoré som sa jej nehodlal nikdy pýtať. Buď si to nechá pre seba alebo mi to niekedy povie sama od seba. Myslím, že obaja sme si vyhradili veci, na ktoré sa toho druhého nikdy neopýtame a radšej to necháme na ňom, či nám to povie.

______________________________
Pravá podoba: Vo svojom skutočnom zjave má navyše len pár čiernych špicatých uší, huňatý chvost a jasných žltých očí. Horšie je to s jeho premenou podobou. Na vlkolaka je pomerne veľký, no na jeho agilitách to nijako neuberá. Má hustú čiernu srsť, len okolo očí ju má tenších prúžkoch sfarbenú z neznámeho dôvodu na bielo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kayleigh

avatar

Aquarius Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 05. 09. 16
Age : 22

PříspěvekPředmět: Re: Bylinkářství    Thu Oct 20, 2016 10:04 pm

Ne, nevzhlédla jsem k němu. Ale neznamenalo to, že mi ani nestojí za pohled. Asura za pohled stojí, tím si musí být jistý každý, kdo se s ním kdy potkal. Mě však zevnějšek tolik nezajímal. Fascinovalo mě jeho nitro a to, ať už si tvrdí, kdo chce, co chce, neuvidíte pouhým okem. To, jaká jste doopravdy osobnost, je těžké zjistit. Můžete se přetvařovat, můžete se skrývat, můžete být prostě a jednoduše nepřístupní. Ale proč to děláme? Proč ostatní nenecháme nás lépe poznat? Bojíme se, že nám ublíží? Je to i případ Asury? Uvnitř je osamělý, jeho srdce je kus kamene porostlý mechem a jeho dech mrazí. Tak jsem ho zatím viděla. Ale zároveň jako někoho, kdo zápasí sám se sebou. Někoho, kdo musí každý den vynákladat obrovské úsilí, aby udržel na uzdě bestii, která se v něm ukrývá. Mají to tak mnozí lidé, ale lykantropové? Hah, u těch je to doslovné.
Až v momentě, kdy mě místo pozdravu oslovil, jsem k němu vzhlédla. Prohlížel si mě, studoval mé vlasy a peří, které volně viseli dolů přes má ramena. Jako kdybych mohla cítit jeho dotek na tom jediném pírku, které mi ještě stále připomíná, kým jsem dřív byla. Můj výraz se však nezměnil, byl v něm vepsán hluboký smutek a zároveń absolutní lhostejnost a apatie. Tím, že se však dotkl toho pírka, jakoby sáhl i na mé srdce, ten seschlý černý kus naplněný hořkým zklamáním a štiplavými chmurami.
"Přišel jsi," zkonstatovala jsem a krátce si ho prohlédla. Nedívala jsem se na něho jako na toho hezkého tmavovlasého muže se strništěm jako valná většina ostatních. Hledala jsem v něm emoce a city, něco, co není patrné na první nebo druhý pohled. "Co dělá tvé rameno?" zeptala jsem se a sklouzla očima k místu, kam ho trefil šípem Almundr ve snaze zachránit mě. Ovšem já se o sebe zvládla postarat sama. Překvapivě a velice nečekaně.

______________________________

PRAVÁ PODOBA: Kay byla ve své lidské podobě pouze v období novorozence a kojence, než ji její matka přinesla do vesnice. Dřív vesele zbarvená tyrkysová, zelená a modrá pírka v jejích vlasech i křídlech se zabarvila všechna do černé, snad jen jedno ve vlasech zůstalo mořsky modré s perletí, asi jako připomínka radosti a dobré nálady. 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Asura

avatar

Sagittarius Poèet pøíspìvkù : 32
Join date : 30. 08. 16
Age : 28

PříspěvekPředmět: Re: Bylinkářství    Fri Oct 21, 2016 3:51 pm

Pokrčil som plecami. "Nemal som dôvod neprísť," letmo som sa pousmial, no úsmev ani zďaleka nedosahoval k mojim očiam. Hoci sa v nich miesila teplá zlatá farba, skrz to z nich vyžaroval chlad a prázdnota. Žiadne emócie, nič. "Navyše, dohoda je dohoda," dodal som ako vysvetlenie. I skrz všetko, bol som muž slova a činu, takže čo poviem, to aj dodržím. Za každých okolností. Takže ak vám niekedy poviem, že sa máte mať na pozore, tak verte, že to nevravím len tak do vetra. Skutočne si vtedy radšej dávajte dobrý pozor, lebo nikdy neviete, čo sa mlže stať.
Očkom som tekol k svojmu zranenému ramenu, načo som uprel pohľad späť ku Kay. "Funguje. Síce ho trocha cítim, ale nič, čo by som neprežil. Nie je to prvýkrát," odvetil som ledabolo, akoby sa ani nechumelilo. Pri svojej práci som zažíval horšie zranenia i situácie. Toto bolo ešte nič, len menšie pocuchanie môjho svalu. Navyše, zrejme vďaka vlkovi som sa hojil o trošku rýchlejšie, než normálne a len málokedy mi zostala nejaká jazva. Vlastne za celý čas mi zostala len jedna, ktorá sa mi ťahala cez celý chrbát. Viazala sa k nej spomienka, na ktorú som nerád spomínal a preto som s tým radšej nezačínal ani teraz. Uťal som smer mojich myšlienok, ktoré sa príliš priblížili k sekcii "spomienky" a radšej sa spätne zameral na prítomnosť Kay. Nebolo to tak ťažké, akoby si jeden myslel. Kay vedela moje myšlienky zamestnať až bravúrnym spôsobom.
"Máš na dnes nejaký špecifický plán?" spýtal som sa na oplátku zasa ja. Chcel som vedieť, či ma zavolala pre nejaký presný dôvod, hlavne ešte sem do bylinkárstva alebo jednoducho len preto, že sa chcela stretnúť. V takom prípade by som totiž mal nejaký plán, ktorý bol však celkom riskatný na bola asi 90% šanca, že mi to nevyjde. Normálne by to nebol problém, ale u Kay bolo všetko inak, takže niečo, čím som si bol klasicky naprosto istý, u nej nemuselo vôbec platiť. Popravde bola Kay druhá žena v mojom živote, u ktorej som si bol istý len veľmi málo vecami.

______________________________
Pravá podoba: Vo svojom skutočnom zjave má navyše len pár čiernych špicatých uší, huňatý chvost a jasných žltých očí. Horšie je to s jeho premenou podobou. Na vlkolaka je pomerne veľký, no na jeho agilitách to nijako neuberá. Má hustú čiernu srsť, len okolo očí ju má tenších prúžkoch sfarbenú z neznámeho dôvodu na bielo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kayleigh

avatar

Aquarius Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 05. 09. 16
Age : 22

PříspěvekPředmět: Re: Bylinkářství    Fri Oct 21, 2016 9:18 pm

Možná se usmíval, ale já jsem viděla chlad v jeho očích, jako kdyby byly z ledu. Stejný chlad jsem vidívávala i v očích toho fenrira, za kterým chodila moje matka. Krutost, bezcitnost, sobeckost. Svatá trojice fenrirů. Jsou všichni lykantropové takoví? Oprava, jsou všichni mužští lykantropové takoví? Poněvadž i Caoilinn je lykantropka a je pravý opak Asury. Také má svá tajemství a věci, o kterých nikdo neví, to je jisté, to má přeci snad každý, ale Asura? Ten musel zažít spoustu věcí. Spoustu zvláštních věcí, kterým bych tak docela nerozuměla, ale které se na něm dost podepsaly. "A důvod přijít ano?" zeptala jsem se, ale opět bez špetky zájmu či zvědavosti. Chce to mnohem víc, aby mě doopravdy zaujal a získal si moji pozornost. "To nejspíš je," uznala jsem a jen nas tím cukla rameny. Součástí dohody však nebylo, že přijde, kdykoliv si písknu. Nebo taky naopak. Ale pokud to tak bere...
Jemně jsem pokývala hlavou a zabodla oči do místa jeho rány. Můžu za ni já, to jak jsem zavolala  Almundra. Přesto jsem necítila vinu. Snad proto, jak klidně to celé Asura vzal, snad proto, že jsem věděla, že mi šlo o život a jednala jsem v sebeobraně. Tak či onak, nevyčítala jsem si to. Stalo se a minulost se nedá vrátit zpět, nic s tím nezmůžu. Nemá cenu se nad tím dál trápit. Kéž bych ale tak brala i tu vzdálenější minulost. Matku a to, jak se rozhodla. Jak se na mně podepsala temná část. Nic jsem mu na to neřekla, nebylo na to co říct. Jen jsem se zase sklonila k vázání svazků bylin.
"Ne. Tohle svážu a tím mé dnešní plány končí," odpověděla jsem mu, aniž bych vzhlédla od práce. "Ty máš něco v plánu?" Teprve teď jsem k němu vzhlédla a upřela na něj černé oči. Chystá snad něco? Chce mi ukázat něco ze sebe? Cosi uvnitř mě se zachvělo zvědavostí. Vzdáleně a hluboko, příliš hluboko. Přesto se to chabé světélko promítlo i v mém výrazu a zvlášť pak v očích. Opět to byla jistá naděje, byť jen její letmý záblesk.

______________________________

PRAVÁ PODOBA: Kay byla ve své lidské podobě pouze v období novorozence a kojence, než ji její matka přinesla do vesnice. Dřív vesele zbarvená tyrkysová, zelená a modrá pírka v jejích vlasech i křídlech se zabarvila všechna do černé, snad jen jedno ve vlasech zůstalo mořsky modré s perletí, asi jako připomínka radosti a dobré nálady. 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Bylinkářství    

Návrat nahoru Goto down
 
Bylinkářství
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Stjernetegn RPG :: Herní místa :: Vesnice :: Krámky-
Přejdi na: