Stjernetegn RPG
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.


Textová RPG hra založená na znameních horoskopu a magických bytostech.
 
PříjemTemná část D7853aa5bf_104080912_o2Latest imagesRegistracePřihlášení

 

 Temná část

Goto down 
3 posters
AutorZpráva
Písař
Admin
Písař


Poèet pøíspìvkù : 109
Join date : 08. 08. 16

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Temná část   Temná část I_icon_minitimeThu Aug 25, 2016 8:52 pm

Temná část Image10

Les není jen pohádkovým místem, kde vás nemůže potkat nic zlého. Jedna jeho část je doopravdy nebezpečná. Nejen, že tam žijí zvláštní a neznámí tvorové, o kterých se toho moc neví, ale také tam rostou podivné houby a bylinky se zvláštními účinky, po jejichž pozření už taky nikdy nemusíte vyjít z lesa ven. Nachází se až na samém okraji hranice a fjordu, kam málokdo chodí. To také znamená, že v případě potíží nemůžete spoléhat na pomoc ostatních. Povídá se, že tam i stromy mají uši... Kdokoliv sem vstoupí, má neustále pocit, že je pozorován. Za chvilku začnete slyšet v šumění listí a závanu větru šepot a nakonec v každém stínu číhá nestvůra. Takové pocity může tato část vyvolat v citlivějších jedincích. Nenechte se ukolébat mírumilovným začátkem, brzy se nad vámi koruny stromů sevřou a skončíte v nepříjemném šeru. Dávejte si dobrý pocit, kam šlapete, mohli byste vyrušit tamějšího obyvatele, který to nemusí vzít zrovna přátelsky...
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com
Siawn

Siawn


Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 14. 09. 16

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeWed Sep 14, 2016 8:06 pm

"Williame... Williame..." Kolikrát tohle jméno budu nucenej ještě poslouchat? Ramena napnutá, instinktivní pud sebezáchovy radí, abych se otočil zády a poodešel do bezpečí. Do míst, kde se bude nést ozvěnou maximálně tak cvrlikání ptáků za doprovodu sonetu listí. "Williame... Williame..." Hlas zněl jako Eleri s Elinor, když se dožadovaly pohádky před spaním. Tahaly mě za košili, prosily, žadonily až jsem jim vyhověl. To ale bylo ve Walesu, v Cardiffu. Tohle není Británie. Stromy okolo připomínají surovou pravdu ohlodanou až do morku kostí, z čehož přebíhá mráz po zádech. Tohle není Elinor. Nejsou to moje sestry.
"Williame... Prosím... Williame..." Vzhlédnu ke stromům, zelené oči pročesávají temné kouty zkaženého místa postiženého nějakým druhem nákazy. Snad mor? Nepřízeň přírody nebo dílo lidské ruky dokázalo z kousku země vyrvat přirozenou krásu a ponechat odpad.
"Pojď si s náma hrát... Pojď... Stačí krok a..." Špitavý hlásek dítěte zanikl v tichu ostře a příliš náhle, umlčený čísi rukou. Ukročím nazpět, dech je mělký, téměř na povrchu rtů, které vysušilo zdejší nehostinné podnebí. "Ne," rozhodnutě odpovím šeptavému lákadlu, jemuž odolávám ale strach si nachází cestu pod mou kůži. Cítím jak mi vstávají chloupky na krku hrůzou, jak mi srdce bije o život a v uších zvoní signál ústupu. Měl bych jít. Měl bych se vrátit zpátky do míst, která znám, zpět k útesům, kde je bezpečí. Známé obliny i ostré hrany skal mě dokáží uklidnit víc než cokoliv jiného doposud známého. "Williame..."
"Williame! Ty si s náma nechceš hrát!" Hlásek přišel z nechtěné blízkosti, hlasitý a dovolávající se odpovědi. Nejen on, i tvářička zamračené malé brunetky, do jejíž vlasů ruce s láskou a mateřským citem vpletly květiny. Ten způsob vplétání jsem znal stejně dobře jako děvčátko před sebou. "Elinor," zašeptám její jméno, není skutečná, nemůže být skutečná. Kde by se tu vzala? Kde? "Nejsi skutečná, Elinor. Jsi jen v mojí hlavě." O krok ustoupím, hrubá kůra stromu přejede nepříjemným dotekem po kůži na zádech až sebou škubnu. Dlouho jsem se necítil jako malý kluk nachytaný při zločinu, neměl jsem důvod. Ale ty oči, ty její oči říkaly něco jiného. Obviňovala mě. "Tys je zabil! Tys je zabil, Williame!" Každé slovo zní vřeštivěji jako od vran, jejichž mrak se náhle zvedne z holých větví stromů a snáší se na mě jako černý déšť před kterým není úniku. "Já to neudělal! Neudě..." Pažemi si chráním obličej před ostrými zobáky, které přijdou. Musí přijít.
Nic. Ticho a klid. Nic z toho neexistovalo. Žádní ptáci, žádná malá holčička tolik připomínající Elinor.  Jen já a temná část lesa, která mě donutí o krok ustoupit. Vydechnu, bylo to jako živý sen.
Návrat nahoru Goto down
Madelaine
Admin
Madelaine


Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 26

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeWed Sep 14, 2016 9:06 pm

Byla zmatená jako lesní včela. Od té doby, co ji Rune políbila na té slavnosti.. Byla úplně mimo. Všimout si toho mohli všichni. Její bratr si toho všiml hned ten první večer. Když za ní šel k ní do pokoje, ale ona ho nepustila. Tohle nikdy neudělala. Chvíli žadonil a když jej nakonec pustila, schoulila se mu jenom do náručí a nic neříkala. Tohle prostě nebyla Maddie. Chodila po vesnici s nepřítomným výrazem, jenom občas si sáhla na své rty, jako kdyby se chtěla ujistit, že se opravdu dotýkali těch od Rune a.. Byla vážně naprosto mimo. Takhle po vesnici chodila, všechny zdravila, se všemi si dala kousek řeči, ale teď? Ani si neuvědomila, že z města došla až k lesu. A chodit bosky, jenom v letních šatičkách po jehličí a klacících, co se nacházeli v lese nebylo zrovna dvakrát pohodlné. Ale jí to nevadilo. Trošku se ovívala křídly, aby jí nebylo horko a prostě jenom šla. Ani nevěděla kam..
Ale vždyť to není možné. Maddie, ty si přeci najdeš nějakého milého, hodného muže, budete mít kupu dětí, krásný dům a budeš učit ve škole a budeš pomáhat.. Vždyť copak to jde, aby se ženě líbila žena? Honilo se jí hlavou, když opatrně našlapovala tím lesním podrostem a žmoulala u toho lem svých šatů. Ach, chudák malá Maddie byla tak zmatená. Měla pomotanou hlavu tou blonďatou succubou. A jejíma očima. A jejími rty.. Dokonce se jí o Rune i zdálo. A co se jí zdálo? Už jenom při té vzpomínce se jí tváře barvili do červena.
Ani si však nevšimla, že mezitím, co ona byla až příliš zadumaná nad tím, jak by ten večer asi mohl končit, kdyby jenom Rune neutekla, se dostala do temné části. Nikdy v životě tam ani nepáchla, měla příšerný strach z toho, co by jim tam mohlo čekat. Navíc jí bylo od mala do hlavy vtloukáno, že sem prostě nesmí. A ona nebyla ten typ, který by pravidla porušoval.
Potom však zaslechla něčí hlas. Ovšem, v té sekundě strnula. Zvedla hlavu a rozhlédla se kolem sebe, jako kdyby se opravdu chtěla ujistit, že je tam, kde je, jestli se jí to opravdu nezdá.
Potom zase! Ten hlas, který říkal, že.. To neudělal? Nechápavě zamrkala a koukla se tím směrem, odkud slyšela volání.
Jestli se někdy v Madelaine sváděl opravdu velký vnitřní boj, nikdy to nebylo silnější než ten teď. Buď se mohla otočit na své holé patě, párkrát zamávat křídly a rychle odsud zmizet, ignorovat ten hlas.. Nebo zůstat a najít toho člověka. Přeci jenom, tohle místo není tak úplně nevinné, co když ten člověk má potíže? Co když mu nepomůže? Zřejmě by si to vyčítala do konce svých dní..
Byli byste naivní, kdybyste si opravdu mysleli, že uteče. Párkrát skutečně zamávala křídly, ale namísto toho, aby odletěla domů ležela k tomu místu, odkud ten hlas přicházel. Pár metrů od toho muže se snesla zase na zem a křídla stáhla zase zpátky k tělu.
"P-pane? Jste v pořádku?" Zašeptala poměrně vyděšeně a pomalinku šla k němu blíž. Věděla co je on za bytost, jenom si nevybavovala, kdo přesně to je. Zřejmě musel být jeden z novějších.
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Siawn

Siawn


Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 14. 09. 16

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeWed Sep 14, 2016 9:48 pm

"Je to jenom sen, nějakej fakt blbej sen. Noční můra nebo... Nebo denní můra, to je jedno ale NEEXISTUJETE!" Poslední slovo štěknu z plných plic do světa, k těm zatracenejm stromům, který mi oplácej pohled výsměšným způsobem. Mám pocit, že znaj každý moje tajemství, každý kousek mojí minulosti, před kterou se neschovám ani tady. "Odkdy jsi takový hlupák, Williame?"
Smích, tichý ale jeho intenzita narůstá, rezonuje mi v uších a dovolává se pozornosti, kterou tomuhle kusu půdy nehodlám dát. "Pojď si hrát, Williame... Třeba na schovku..." Hlásek se přibližoval a vzdaloval, doráží na mě, krade si mou duši kousek po kousku. Vzpomínky na Elinor vyplouvají před očima, mám chuť si je vyškrábat, vydloubnout a zahodit.
" Ty se schováš... My si tě najdeme... A SEŽEREM!" Skřípavý zvuk mě dusí na plicích, škobrtám hrůzou, abych unikl přeludu, který se zdá být hmotný, téměř na dosah ruky.
"Nejsi skutečná!" Rukou máchnu do prázdna, snažím se zahnat stín s propadlými tvářemi a červy v očích, tohle není Elinor. "Všechny jsi nás opustil. Zabil. Proč se k nám nepřidáš, Williame?" Lewys. Elinor s Eleri. Saer a Erwin. Všichni ke mně natahují ruku, sápají se po mně, ale nejsou to oni. Není to moje rodina.
Potřebuju vodu, slanou vodu z moře. Dodává mi sílu, zahání strach, pomáhá mi. Ale moře je daleko, všude jsou stromy, odpornej les. Ukročím, máchnu rukou, která do něčeho narazí. V hrůze se otočím tím směrem, zelené oči tápají, hledají toho proti komu se mám bránit. Stíny mě matou ale nakonec naleznu vyděšené děvče, které se třese strachy. Asi stejně jako já, pot mi stéká po zádech. "Co jsi? Kdo jsi? Ty... Ty nejsi skutečná. Nejseš..."
"Hlupák William... Hlupák... Hlupák..." Hlasy se dál posmívají, nutí mě otáčet se za každým ševelením, škubám s sebou při každém křupnutí větvičky. "Nejsi... Kdo... Kdo jseš? Co..." Promnu si oči hřbety rukou, nevěřím ani sám sobě. "Blbej les..."
Návrat nahoru Goto down
Madelaine
Admin
Madelaine


Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 26

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeWed Sep 14, 2016 10:14 pm

Co ji to vůbec napadlo? Co to s ní proboha ta démonka udělala? Proč ji nedokáže dostat z hlavy? Proč proboha pořád cítí její rty na těch svých? Jako kdyby se ani nedokázala soustředit na nic jiného. Nechápala to. Jak s ní někdo mohl udělat tohle? A navíc žena? O nějaké homosexualitě neměla nejmenší tušení. Tohle ji nějak minulo. Ona z románů znala klasickou lásku, mezi mužem a ženou. Netušila, že by klidně k sobě něco mohli cítit i žena s ženou, nebo muž s mužem. A ona? Ona byla jenom dívenka a byla.. Zamilovaná?Do ženy. Jenomže, jakou šanci má dívka u ženy? Obvzlášť když obě dvě byly tak odlišné. Nebyla by to ironie osudu, kdyby anděl byl zamilovaný do démona? Vždyť to snad ani nejde, no ne?
Ovšem, jakmile uslyšela ten hlas.. Jako kdyby se jí blondýnečka vypařila z mysli, protože ji opět zaplavil ten důvěrně známý pocit, když má o někoho strach. Bylo jasné, že zůstane. Popíralo by to veškerou její podstatu, kdyby odešla. Jenomže neměla tušení co tam najde. Tohle místo neměla ráda. Netušila, co ji tady může čekat.. I tak však párkrát mávla křídly, aby mohla vzlétnout a radši si situaci prohlédnout ze vzduchu. Když však uvidí muže, který vypadá dost vystrašeně a.. Nevěřila, že by mohl být zlý a proto se taky spustila na zem a přišla k němu kousek blíž. On však k ní stál zády a udělal pár kroků a než stihla uhout, vrazil do ní. S její drobností se svalila na zem, ačkoliv se snažila sebevíc udržet rovnováhu. Musela vypadat vyděšeně. Kulila na něj svoje kukadla, vlasy měla pocuchané a bělostná křídla měla stáhnuté k tělu, jako kdyby se opravdu bála. Do toho bosé nohy a lehké, bílé šaty, které už byly trochu špinavé z pádu.
"A-ale.. Já jsem skutečná. Jsem tady. Nechte toho.. To si s vámi pohrává les. Musíme se odtud dostat, víte? Tohle je špatné místo.." Nevinnost v jejích slovech byla naprosot jasná. Byla tak nezkažená.. Co tady proboha dělala. Došla až k tomu muži, jemně jej chytla za předloktí svou malinkou ručičkou, která byla příjemně teplá.
"Jmenuji se Madelaine. Jsem z vesnice, což vy zřejmě taky, že? Jsem anděl." Říká m klidným hlasem a kouká se mu u toho do očí, jako kdyby mu chtěla tím říct, že jí může věřit.
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Písař
Admin
Písař


Poèet pøíspìvkù : 109
Join date : 08. 08. 16

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeWed Sep 14, 2016 10:38 pm

Ve stínu stromů se cosi pohlo. Kůra se těsně u země se začala mírně chvět. Toho si ale ani jeden z nich všimnout nemohl, poněvadž byli soustředění každý na to své - Siawn na halucinace a Madelaine na Siawna. Ale to nebylo vše. Po několika sekundách se kolem těch dvou začalo šířit tiché, avšak pravidelné cvakání či snad cupitání. Jako kdyby něco na malinkých kopýtcích přebíhal po kůře stromu. A zase utichlo. Mohli to povaźovat jen za další halucinaci, ale tvor byl skutečný. Nebo tvorové?
Zdálo se, jakoby se koruny stromů nad hlavami dívky a muže ještě víc semkly k sobě. Ochladilo se - zdejší teplota nemohla být víc odlišnější od té venku. Skoro by těm dvěma i husí kůže naskočila. Najednou bylo kolem i temněji, jejich tváře získaly nádech děsivosti, jak je hra světel a stínů vykreslila. A vtom se jeden kámen u Siawnovy nohy pohnul. Nebyl to kámen, zjevně. Byla to... lidská lebka. Na osmi pavoučích nožkách. Ale byla o něco menší, než lebky bývají, tahle byla nejspíš dětská, což napovídaly ještě nevyměněné zuby v čelistech. Lebka se na svých jemných nožičkách začala sápat nahoru po Siawnově těle - pomalu a opatrně, aby si nemohl ničeho všimnout nebo aby to považoval pouze za další halucinaci. Zato Madelaine ji viděla, jak leze nahoru, a věděla o ní.

Temná část Image10
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com
Siawn

Siawn


Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 14. 09. 16

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeThu Sep 15, 2016 11:09 am

Les si pohrával s mou myslí, můj stav se zhoršoval každou uplynulou vteřinou. Byl jsem blázen, naprostý magor chycený v pasti, do níž jsem vešel sám. "Hlupák William! Hlupák William!" Dětské hlasy donekonečna skandovaly jméno, které jsem odmítl používat. Zahodil jsem ho stejně jako minulost, zapomněl jsem, toužil jsem zapomenout. Ale tenhle les, tyhle stromy, tohle území ho ve mně vyvolávaly, vytahovaly z paměti nepříjemné vzpomínky na časy, které jsem považoval za dobré. Za šťastné. "Snad se nás nebojíš, Williame. Jsme tvoje rodina."
"Nejste," na oplátku zavrčím jejich směrem, mnu si oči, abych z nich vyhnal náznaky halucinací, které mě provází při každém nádechu. Nejsou moje rodina. "Nic tady není skutečný. Nic... NIC!" Zařvu z plných plic poslední slovo, odmítám se nechat pokořit blbým lesem a podle toho to taky vypadá. Můj hlas se rozlehne mezi stromy, nechává umlknout vše v okolí. Jenom jeden hlásek za mnou pokračuje, vede si svou. Cizí ale známý, jenom ho nedokážu zařadit.
Dotek, prudké škubnutí, kterým vymaním svou paži z její ruky. Oči zlostně přimhouřené, v pohledu se odráží násilí, kterého jsem schopen, i když jsem své bojové schopnosti pohřbil hluboko v sobě už před rokem. Tohle byl mírumilovný kraj, nebyl důvod se tu prát nebo bojovat. Něco je špatně, ale netuším co. Až teprve teď mi dojde, že se mě dotkla. Ty stíny, ty přeludy tady mohly mít hmotnou podobu, ale nikdy se mě nedotkly ani prstem. To tenhle opeřenec ano. "Ty.. ty ses mě dotkla. Jak... JAK!" Zvýším hlas, dovolávám se její odpovědi, sám po ní chňapnu, aby mi nikam neutekla. Chci odpovědi a chci je hned.
"Počkej..." Její tvář mi byla povědomá, známá ale vzpomínky zamlžil neznámý opar halucinací. "Já tě znám... Z..." Netušil jsem odkud. Nevěděl jsem ani kde jsme. Byl to nějaký zátěžový test od těch praštěných vědců? Co to bylo? "Kde jsme... A nelži mi," hlas mám surový, chraplavý, držím ji za paže rozhodnutý z ní vytřást pravdu. Paže se mi chvějí, je tu zima a vystoupaný adrenalin tomu taky nepřidává na plusu.
Polknu, pohyb kdesi u nohou mě znejistí. Zavřu oči, po paměti počítám do deseti než se odhodlám pohlédnout dolů k místům, kde se předtím cosi hnulo. Nic. Jen moje bosé nohy, listí, mech a spadané větve. Ale hlodá ve mně nepříjemný pocit, nedokážu nalézt jeho příčinu. Zavrtím kolenem, mám na sobě jenom rifle, přes které toho moc necítím.
"Wi-lli-a-me..." Ten hlas ve své hlavě se snažím ze všech sil ignorovat. "Musíme jít. Je mi jedno, jestli jseš přelud nebo opravdová, ale musíme... musíme jít. Pryč... Pryč vocaď... Tak dělej!"
Návrat nahoru Goto down
Madelaine
Admin
Madelaine


Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 26

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeThu Sep 15, 2016 7:40 pm

"Není to máš pravdu, hraje si to s tebou.." Už pomalinku přešla na tykání, snad protože takhle se jí k němu lépe mluví. "Proto musíš pryč, víš? je to v tvojí hlavě, když se dostaneš ven, ty bludy budou pryč.." Její hlas je konejšivý, jako kdyby Sia byl strašené dítě a ona se ho snažila uklidnit. A přitom on byl dospělý muž a kdyby ji považoval za blud, dost možná by ji mohl třeba přetáhnout klackem. A s tím, jak je ona drobná? Uhh.. To by nemuselo být zrovna dvakrát příjemné.
Opatrně ho chytila za předloktí, ale on jako kdyby se jejího doteku lekl a cukl s sebou, tedy spíš svou ruku úplně vytrhl, což nebylo zas až tak těžké, vzhledem k tomu, že ho držela opravdu jemně.
"A-ano.. Dotkla. Říkám, že jsem skutečná. Myslím to vážně. Nejsem halucinace, věř mi, prosím.." Už zní možná trošku zoufale. Nesnáší, když někomu nemůže pomoct a teď? Připadala si příšerně beznadějně. Jak přesvědčíte někoho, kdo si myslí, že jste halucinace, že halucinace nejste? A potom chytne mou ruku a já na něj vyděšeně vykulím oči. Ten muž nebyl tak neznámý.. Musela ho už někde vidět.. Možná je z vesnice. Tedy, určitě, co by tady jiného dělal?
"Z vesnice.. Stjernetegn.. Jsem Madelaine, možná mě znáš.." Mluvím klidně, ačkoliv se celá vyděšeně třesu a i můj hlas se třese.
"Jsme v lese.. V temné části.." Temná část pronese skoro až bázlivě, jako kdyby snad ty slova měla být kouzelná formulka, která měla les přinutit jim ukázat jak temný je. A do toho se ochladilo, a moje bosé nohy a jednoduché šaty rozhodně nebyly nejteplejší a tak mi po celém těle naskočila husina. Co jsem však zahlédla potom? To bylo mnohem horší. Byla to.. Byla.. Byla to lidská lebka.. Najednou jsem celá ztuhla. Naprosto jsem zamrzla. Byl to jakýsi mutant, jako lebka zkřížená s pavoukem.. Automaticky jsem se Siovi vytrhla, skoro reflexivně jsem chytla větev, co kousela kousek dál a prostě tu lebku odpálila, jako baseballový míček, prostě jsem ji odmrštila, ani jsem nezavnímala kam a jestli odlětěla, ale potom jsem chytla Siovu ruku, ani nezavnímala jeho slova a rozeběhla se. Nekoukala se zpátky, netušila, jestli ten tvor je pryč, prostě zdrhala.
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Písař
Admin
Písař


Poèet pøíspìvkù : 109
Join date : 08. 08. 16

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeThu Sep 15, 2016 8:38 pm

Tenhle roztomilý pavouček - či spíš lebka? - se ale nenechal tak lehce vzdát. Větev ji sice trefila, až to luklo, ale zároveň trefila i chudáka Siawna do brady, až se mu roztrhla a začala téct krev. Nebylo to nic vážného, pouze povrchové zranění, které v tu chvíli nejspíš ani nevnímal. Les totiž začal šeptat a jakmile se Maddie rozběhla směrem ven, před ní se semkly stromy a jejich husté větve porostlé pichlavými a ostrými trny jí zabraňovaly dostat se cestičkou ven. Byla v pasti a kolem mořského muže několik metrů za ní se začalo sbíhat víc podobných lebek zkřížených s pavouky. Dvěma zadními nožičkami, které byly o něco kratší než ostatní, klapaly o sebe a tím se mezi sebou dle všeho dorozumívaly. Další dvě o něco větší lebky začaly šplhat po jeho zádech.
"Mohl bysss tu sss námi zůssstat..." promluvila jedna podmanivým kupodivu melodickým hlasem. "Ó ano, Williame, zůssstaň tu sss námi, jsssme dobří hossstitelé," vyzývala ho druhá stejně podmanivým hlasem jako ta první. "Zapomeň na Ssstjernetegn, na své sssestry..." syčela opět ta první medově a svůdně. "U násss ssse budeš mít dobře," ujišťovala ho druhá a otřela se svou lícní kostí o jeho tvář. Na tenkých nožkách se obě pevně držely jeho ramen, byly k němu spíše úplně přicuclé a jejich čelisti o sebe klapaly, jak z jejich úst vycházela sladká slovíčka.
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com
Siawn

Siawn


Poèet pøíspìvkù : 8
Join date : 14. 09. 16

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeThu Sep 15, 2016 8:57 pm

"Hej!" Hlasitě zařvu na tu holku, která se mi vyškubne ze sevření. Strach v jejích očích mi nepřidává, začínám cítit zradu. Polknu když uvidím, jak sbírá větev ze země, chce mě tím snad zmlátit? "Hej! Nic jsem neproved, jasný? Jsem naprosto normální, neublížim ti." Ruce držím nahoře, dlaně mám otočené proti ní, aby viděla, že v nich nic neschovávám. "Bude to dobrý, jasný? Mě se nemusíš bát," chlácholím ji, hlas se mi třese, nechci aby mě zbila větví.
"Co to do háje..." začnu komentovat její postoj profesionálního zabijáka baseballu, ale větu nedokončim. Rána do brady mě donutí ukročit dozadu a nevraživě koukat na andělského odpalovače. Dotknu se zraněného místa a syknu, ta holka má ránu. "Hej, nevim co jsem ti provedl ale snad tak hnusnej jsem nebyl," zavrčim jejím směrem, ta rána mi vyčistila hlavu a halucinace zmizely.
Teda jo aspoň jsem si to myslel, ale když na scénu nastoupí ty další hlasy, tak jsem pěkně v háji. Kdyby to tak bylo všechno ale ono ne. Vypadá to, jako by se země začala hýbat, najednou živá a proti nám. "Doháje..." Kouknu na opeřence před sebou, který nějaký stromy zastoupily cestu. "Tohle je zlej sen. Ne, tohle je noční můra a já se z ní chci vzbudit teď." Pro jistotu se i štípnu do kůže, ale zatím se nebudím. "Dobře, není to sen. Je to špatný. Hej ty," houknu na holku, která se mi snaží pomoci. "Kolik jich tam je?" Neotočím se, neudělám jim tu radost. Místo toho pokynu rukou, aby se napřáhla tou větví, kterou předtím odpálila tu odpornou lebku. Mohla by je rozdrtit na mých ramenou, to je mnohem lepší než je odpalovat. Nechci, aby mi urazila hlavu.
Návrat nahoru Goto down
Madelaine
Admin
Madelaine


Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 26

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeFri Sep 16, 2016 3:31 pm

Ani nestihla zavnímat že se na ni Sia snaží mluvit. Tedy, slyšela ho, ale prostě nebyl čas vysvětlovat mu, že po něm leze nějaká lebka, co jenom tak náhodou má pavoučí nohy.. Prostě se mu vytrhla, vší silou, o které ani nevěděla že ji má, chytla nejbližší klacek a prostě se tu lebku snažila vší silou odpálit. Větev potom letěla někam pryč a ona se prostě rozeběhla, jenom aby byla odsud co nejdříve pryč. Proboha, kam jsi to zase vlezla Madelaine? Tohle bude tvůj konec! Křičela sama na sebe v duchu. Měla na sebe takový vztek. Proč sem proboha lezla? Proč prostě neutekla? V tom všem zápalu si ani neuvědomila, že by měla zastavit, když se stromy před ní semkly a zatarasily jí cestu a tak do nich prostě vběhla, z čehož si vysloužila i pár škrábanců od těch proklatých trnů. Chvíli trvá, než se z nich vymaní a chuděrce se jí u toho potrhají šaty, což působí s jejím vyděšeným výrazem ještě žalostněji.  Otočí se na Siu, který si myslela, že běžel za ní, ale on tam stál, na stejném místě jako předtím a od pohledu bylo jasné, že se ty potvory kolem něj začaly množit.
"Tak to jsme dva.." Zamumle skoro až zoufale, když uslyší jeho poznámku o noční můře. Nicméně se k němu kousek vrátí, ale jenom tak, aby na ní ty potvory nemohly.. Nebo, můžou na ni, ale ona si myslí, že nemůžou, chápete..
"Dvě na ramenou a na zemi nevím kolik, celkem dost.." Zamumle docela vystrašeně a pozoruje ty potvory. Jak se k němu lísají a.. Uhh.. Po celém těle jí naskočí husina. Jeho pokynutí pochopí.. Nicméně, do odpalování se zrovna moc nemá. Posledně to moc nepomohlo. Mysli Madelaine. Řekne sama sobě. Křídla. Během sekundy se s pár mávnutími křídly vznese do vzduchu, takže se v první moment může zdát, že se snaží uletět, potom však párkrát mávne křídly rychleji a nakonec mávne jednou a to pořádně a i když její křídla nejsou úplně dospělá, tak vytvoří docela slušnou vlnu vzduchu, která by s trochou štěstí mohla lebky shodit, nebo případně i odehnat.
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Písař
Admin
Písař


Poèet pøíspìvkù : 109
Join date : 08. 08. 16

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeThu Sep 29, 2016 9:07 pm

Madelaine a její andělská křídla zabrala dokonale. Lebky poryv větru odvál kamsi na zem, odkud se už nesesbírali, a stromy se rozestoupily. Byla to pouze jedna ze zkoušek, kterým temná část vystavuje ty, kdo se odváží ji navštívit. Maddie obstála, zachránila Siawna a umožnila jim oběma utéct. Z hlubin lesa se ozvalo už pouze zklamané syčení a podivné děsivé naříkání.
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com
Madelaine
Admin
Madelaine


Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 26

Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitimeSat Oct 08, 2016 7:19 pm

Bylo to poměrně rychlé. Mávla jsem svými křídly a ty lebky z toho chlapa opadly, jako jablka ze stromu. A potom jsem tak nějak ani nevěděla co dělám. Prostě jsem se rozeběhla, hlava nehlava, nehledně na to, jestli zamnou ten chlápek běží a nebo ne. Prostě jsem běžela. Moje nohy byly celé poškrábané a bosé chodidla mě studily. Ale nechtěla jsem tady být už ani minutu. Přála jsem si být doma. Nebo třeba s Rune.

> Domů
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Sponsored content





Temná část Empty
PříspěvekPředmět: Re: Temná část   Temná část I_icon_minitime

Návrat nahoru Goto down
 
Temná část
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Stjernetegn RPG :: Herní místa :: Okolí :: Les-
Přejdi na: