Textová RPG hra založená na znameních horoskopu a magických bytostech.
 
PříjemSeznam uživatelůRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor

Goto down 
AutorZpráva
Písař
Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 109
Join date : 08. 08. 16

PříspěvekPředmět: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   Sun Aug 28, 2016 7:35 pm


Abrahamsenovi bydlí v jednom malém domečku, který patří Therese Abrahamsen, postarší najádě, která se sourozenců Madelaine a Benjamina ujala. Domeček není velký, je docela malinký, ale jim naprosto vyhovuje. Benjamin má svůj pokoj ve sklepě a Madelaine má svůj pokoj v podkroví domku. Kuchyň je propojené s jídelnou, která je středem celého domu. Obývák je zvlášť a v patře můžete najít Theresinu ložnici, koupelnu a schody nahoru do podkroví.

Madelainin pokoj:
Madelaine má menší pokojík v podkroví. Nad velkou manželskou postelí má světýlka a vždycky má povlečené nějaké barevné, vzorované povlečení. Na druhém konci pokoje má stůl, který stojí pod oknem a kolem něj má spousty obrázků, ať už co malovala ona, nebo jí je někdo dal. Taky tam má dvě nebo tři střešní okna, kterými se dá vylézt na střechu a dají se odtamtud pozorovat hvězdy.

Pokoj Alarica:


Naposledy upravil Písař dne Sun Oct 23, 2016 3:52 pm, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://stjernetegn-rpg.forumczech.com
Rune
Admin
avatar

Gemini Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 09. 08. 16
Age : 26

PříspěvekPředmět: Re: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   Sun Oct 16, 2016 5:37 pm

<< odněkud
Fajn, uznávám, zjistit, kde Maddie sakra bydlí, bylo docela dost těžký. Nemohla jsem se zeptat přímo, je mi jasný, že tady se všechno hned roznese. A po tý scénce s jejím bráchou jsem nepotřebovala, aby se dozvěděl, že jsem si zjišťovala, kde bydlí. Navíc, bylo víc než jistý, že mně, jakožto succubě a tedy absolutnímu odpadu společnosti, by mi stejně nikdo nic neřekl. Musela jsem na to jinak. Jakmile ti dva zabočili za roh, vzlétla jsem. Je to takovej nepěknej zvyk všech lidí nedívat se nahoru. Já už jsem poučená, vím, co dokáže krátký pohled k nebesům prozradit, ale málokdo další to dělá. Schovala jsem se za mraky a sledovala je. Jasně, že to nebylo tak lehký, málem jsem je ztratila. Musela jsem slétnout níž a nenápadně to vypozorovat. Byla to fakt sranda. Ale přinesla ovoce. Vypálila jsem si do mozku, kde bydlí, a s potěšením zjistila, že má Maddie pokoj v podkroví. To mi její únos ulehčí. Únos? Fakt jsem řekla únos? Ale né, však ona půjde sama a dobrovolně. Muheheh.
Bylo však ještě brzo na to, abych pro ni šla. Navíc se dalo čekat, že s ní bude mít její despotický bráška ještě řeč. Letěla jsem se proto ještě převléct. Jen ať slintá... Hodila jsem na sebe černý crop top s krajkou, na něj koženou bundičku, k tomu riflové tmavé kraťásky a černé podpatky. Rty jsem jen znovu obtáhla rudou rtěnkou, přidala svůj smyslný parfém a byla připravená vyrazit. Pořád ale bylo ještě brzo, a tak jsem se vypravila na nákup vhodného nápoje. Rum, co jinýho taky. To mi zabralo času víc než dost, a tak jsem opět mávla křídly a letěla k domu Maddie. Přistála jsem na střeše (ne, s těma botama to nebylo nic lehkýho se na ní udržet a nesletět rovnou dolů) a jednoduše si za pomoci ocasu otevřela pootevřené okno. Vklouzla jsem dovnitř, ale v pokoji nikdo. Vonělo to tam ale po Maddie a bylo tam útulně. Na výpravu po domě za nalezením Maddie jsem to moc neviděla, takže jsem se drze rozvalila na její posteli a flašku rumu postavila na noční stolek. 

______________________________

PRAVÁ PODOBA: Co se týče Runiny pravé podoby, je to trochu složitější. Je to succuba, a tak se její vzhled doplnil o rohy, ocas a křídla. Na rozdíl od ostatních succub má dva páry křídel a až na mírně krvavý nádech blan jsou černá stejně jako rohy i ocas.

Známé postavy:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Madelaine
Admin
avatar

Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 20

PříspěvekPředmět: Re: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   Sun Oct 16, 2016 6:31 pm

> Z uliček

Odtáhl ji odtamtud jako malou holku. Cítila se neskutečně trapně. Takhle ji znemožnil před Rune, jako kdyby byla malé dítě, co si o ní teď bude asi myslet! Cítila v tom jistou zradu, proč jí to udělal? Ví, že to myslel dobře, ale prostě.. Navíc urážel Rune a.. Byla si docela dost jistá, že Rune už ji nevezme vůbec nikam. Tímhle u ní úplně skončila. Naštvaně běžela se slzami v očích do svého pokoje, kde se zavřela. Netrvalo to dlouho a brácha už klepal na dveře a dožadoval se vysvětlení, proč se proboha s tou succubou baví. Neodpověděla. Dramaticky se vrhla na postel a začala plakat. Byla jako princezna z Disney filmu. Ty se taky vždycky vrhly na nejbližší předmět a prostě plakaly. Vlastně jim byla dost podobná, většina z nich byly taky tak.. Nevinné svým způsobem, ale žádná z nich neplakala kvůli ženě.
Nakonec se po nějaké době vzpamatovala, otřela slzy, které spíš než smutku byly slzy vzteku a místo toho, aby tady dál naříkala se rozhodla, že se radši něčím rozptýlí. Vzala Pýchu a předsudek a nechala se radši rozptylovat knižními hrdiny. Nakonec nad tím usnula. Nespala dlouho, ale už se začínalo stmívat, když se probudila. Všechny ty zrady, co na ní dneska byly vykonány už se nezdály tak hrůzné jako předtím. Možná to tak prostě má být? Pořád si tím nebyla jistá, pořád ji to štvalo, ale co už..
Nakonec ze sebe sundala šaty i podkolenky, které si přehodila přes židli a potom odkráčela do koupelny.
Znáte to, sprcha zabere poměrně hoodně času a i ona tam strávila dobrou půl hodinu, než si vyčistila hlavu a přebrala všechny myšlenky.. Nakonec vylezla a už chtěla sáhnout do poličky pro ručník, na(ne)štěstí tam byl jenom jeden a ten byl pěkně krátký. Měla drobné tělíčko, takže si jej dokázala obmotat kolem hrudníku, ale sahal jí tak těsně pod zadek, že kdyby se sklonila.. No jo no, stejně jak dojde do pokoje, tak se převlíkne do pyžama no.. Vlasy si nechal v provizorním drdolu, ze kterého jí utíkalo poměrně dost pramínků a ona voněla jako jahody. Docela úplně celá a to, že se ještě namazala jahodovým tělovým mlékem tomu pomohlo..
Bosky se pak Maddie vydala do svého pokoje. S ručníkem, který jí sahal velice těsně po zadek, možná jej kousek odhaloval. Něco si broukala a když otevřela dveře, prvně si nevšimla, že má návštěvu, jenže potom.. Udělala první krok k šuplíku se spodním prádlem, když v tom prudce otočila hlavu k posteli.
"Rune?!" Zalapala po dechu a trošku na ní vykulila oči. Jednou rukou si u toho snažila stáhnout ručník níž, ale moc jí to nepomáhalo, protože kdyby jej stáhla níž, ukázala by Rune další kousek ze svých prsou. Byla to docela obtížná situace a ona byla celá červená, jako rajčátko a roztomilá víc než předtím. "C-co tady děláš?" Až teprve teď si všimla co má Rune na sobě a ta její červená rtěnka.. Musela si u toho zkousnout ret. Byla dokonalá, ostatně jako pokaždé, co tuhle démonku viděla.

______________________________

Pravá podoba: Madelaine ještě pořád nemá úplně dospělá křídla. Ta její jsou ještě pořád o trochu menší, než by měla být a jsou celá zářivě bílá, bez jediného šedého pírka. Navíc jí její tetička zakazuje si křídla barvit, takže jsou bílá vždycky, když ji máte možnost vidět. Jinak vypadá úplně stejně, jenom jí po překročení hranice narostou křídla.

Odkaz na profil: Madelaine Thea Abrahamsen
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Rune
Admin
avatar

Gemini Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 09. 08. 16
Age : 26

PříspěvekPředmět: Re: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   Wed Oct 19, 2016 8:37 pm

Čekala jsem cokoliv, ale tohle fakt ne. Tohle málem úplně rozhodilo i mě a to je sakra co říct. Maddie se objevila, ale nedalo se říct, že by byla nějak zvlášť oblečená. Ono to bylo spíš naopak. Její útlé ženské tělíčko zakrýval jen kraťounkej ručníček, kterej ukazoval sakra hodně holé kůže, a navíc se za ní táhla vůně jahod. Achjo. A pak mi někdo vyčítá, že po tý holce jedu. Jo, jasně, prakticky jsem se sem do jejího pokoje nacpala a musela jsem počítat s tím, že ji třeba přistihnu v kompromitující situaci, ale to bylo nejspíš to, v co jsem vlastně doufala. Ale co by asi taková holka, co se poprvé líbala v osmnácti, dělala u sebe v pokoji, že by nechtěla, aby ji přitom někdo viděl? Po tý scénce s jejím bráchou mi bylo jasný i to, že si sem sotva jen tak někoho přivede. Jó, ochranitelský sklony a všechny tyhle blbosti, chápu to, ale tohle trochu přehnal. Lépe řečeno trochu víc. Nedotklo se mě, že mě považuje za něco podřadnýho, protože jsem succuba, ale spíš mě vytočilo, jak jednal s Maddie. Je jí osmnáct, sakra, neříkám, aby ji nechal být, ale snad není úplně blbá a je samostatná.
"Ahoj Andílku," pozdravila jsem ji se svým typickým patentovaným úsměvem se špetkou svýho pověstnýho kouzla a šarmu. Už jsem se smířila s tím, že na jejího bráchu jsem neudělala dobrej dojem (vlastně mi to bylo úplně putna, ale to nechme stranou), ovšem na Maddie není těžký udělat dojem. A stejně - zase jsme u toho - byla rozkošná. Fakt už bych si měla rozšířit slovník o další slova, kterýma bych ji popsala, když ona je to pravda. Je roztomilá. Nejsem z ní sice na větvi tak, jak je ona ze mě (hehe, nejsem slepá), ale může si být sakra jistá, že by podle mě hřích stála.
"Domlouvaly jsme se přece, že zajdem do toho klubu, ne?" odpověděla jsem jakoby nic a jako kdybych byla zároveň udivená, že na to mohla tak snadno zapomenout. Jestli si myslela, že nechám jejího bráchu to pokazit, to ani náhodou. "Tak šup, oblíkat. I když..." zarazila jsem se s potutelným úsměvem s poněkud temným podtónem. "Možná radši svlíkat," zamumlala jsem a ušklíbla se. Přejela jsem ji přitom neskrývavě pohledem a nasála její vůni. Při představě, jak teď její kůže musí být hebká a jemná a jak sladce by chutnala, jsem se roztíkala jak vločka na jazyku. Přece ji tu ale nemůžu přefiknout uprostřed jejího pokoje. Chudina by z toho měla trauma.

______________________________

PRAVÁ PODOBA: Co se týče Runiny pravé podoby, je to trochu složitější. Je to succuba, a tak se její vzhled doplnil o rohy, ocas a křídla. Na rozdíl od ostatních succub má dva páry křídel a až na mírně krvavý nádech blan jsou černá stejně jako rohy i ocas.

Známé postavy:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Madelaine
Admin
avatar

Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 20

PříspěvekPředmět: Re: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   Wed Oct 19, 2016 8:57 pm

Byla z toho na větvi. Jasně že byla ráda, že tady Rune je, byla z toho pomalu v sedmém nebi, ale.. Po jejím úsměvu už celá úplně tála a nebýt toho, že na sobě měla jenom ten ručníček, tak by byla i v pohodě, ale.. No však víte jaká ona je. Není zvyklá, že ji někdo vidí takhle odhalenou.. Zvláštní ovšem byl ten tichounký hlásek v koutku její duše, který jí namlouval, že se jí to líbí, že ji Rune takhle vidí. Madelaine se neměla za co stydět, její postavu by jí mohl kde kdo závidět a fakt, že z ní tolik viděla Rune.. Zase jí to způsobovalo ty motýlky v břiše, kteří byli zároveň protivní a zároveň neuvěřitelně příjemní.. Ale i tak. První co, tak ji zajímalo, aby si konečně oblékla něco pořádného, přeci jenom je to slušná dívka!
"Jo, domlouvaly, ale já myslela.. No však víš.. Po té scéně s bráchou.. Fakt mě to mrzí, je to fakt blboun, ale nemyslel to zle.." Zněla zhruba tak provinile, jako kdyby to byla ona sama, kdo tam tu scénu ztropil a přitom vůbec. Pohled u toho měla skloněný do země a její ruka automaticky sáhla po lemu šatů, které tam ovšem nebyly.. Rychle si ji položila zpátky na prsa a malinko se smutně zamračila.
Oči se jí pomalu rozsvítili, jako dvě žárovečky od světýlek, když ji Rune vyzvala ať se honem obleče. Taky zčervenala jako rajčátko po té poznámce. Došla k vešáku u dveří a oblékla si saténový bílý župánek, který nebyl o nic moc delší, ale cítila se pod ním více zahalená, ačkoliv to byl docela nesmysl. Satén je pěkně zvláštní látka, která ovšem zvýrazní všechno, co by měla schovat.. Takže i když si to Maddie neuvědomovala, tak nebylo moc těžké si domyslet, co pod tím župánkem je. Ručník pověsila na židli u stolu a vydala se k vestavěné skříni, nejdříve se však stavila pro jedny kalhotky, bílé, jak jinak, ale tvořené povětšinou jenom krajkou. Kdyby tak věděla, co by to s Rune mohlo dělat. To samé s podvazky.. Ty si taky rovnou oblékla, jako kdyby jí vůbec nedocházelo, že ji Rune pozoruje. U skříně se ovšem zastavila a trošku se zoufalým výrazem se otočila na Rune.
"Eh já.. Já nevím, co se tak nosí do klubů.." Špitla a stála tam, u té skříně, jenom v saténovém župánku a podvazky teď šli pěkně vidět, protože župánek byl taky pěkně krátký a pěkně přiléhal k jejímu tělu a jako kdyby zvýrazňoval každou křivku..

______________________________

Pravá podoba: Madelaine ještě pořád nemá úplně dospělá křídla. Ta její jsou ještě pořád o trochu menší, než by měla být a jsou celá zářivě bílá, bez jediného šedého pírka. Navíc jí její tetička zakazuje si křídla barvit, takže jsou bílá vždycky, když ji máte možnost vidět. Jinak vypadá úplně stejně, jenom jí po překročení hranice narostou křídla.

Odkaz na profil: Madelaine Thea Abrahamsen
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Rune
Admin
avatar

Gemini Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 09. 08. 16
Age : 26

PříspěvekPředmět: Re: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   Thu Oct 20, 2016 8:55 pm

Lhala bych, kdybych tvrdila, že mi nedělá zatraceně dobře, jak je ze mě hotová. Seriózně, nic mi nezalichotí víc. To se taky odráželo na mém rozpoložení - na jejího přespříliš ochranářskýho bratra jsem už pomalu zapomněla a myslela jen na Maddie. Na rtech jsem měla stále ten široký úsměv se špetkou tajemna a svůdnosti, ta už ale byla spíš vedlejší efekt - síla zvyku a genů. Matka by na mě mohla být hrdá, i moje bývalá bordelmamá. Škoda, že to nevidí. Tušila jsem, že Maddie není úplně příjemný, jak moc odhalená přede mnou je, ale na druhou stranu se nesnažila se nějak extra zakrýt. Ono je poměrně jednoduchý hmátnout po nějaké dece nebo přikrývce, který se tu válely. A co bych se nepodívala, nezhodnotila zboží, jak by řekly některý moje bývalý spolupracovnice.
"Na bráchu kašli. Jako fakt sorry, ale chová se k tobě hrozně, rodina nerodina. Nejsi malý děcko a i když o některých věcech ještě nemáš ani ponětí, měl by tě nechat svět zkoumat tak, jak sama chceš, ne tak, jak ti to on nakáže," rozmluvila jsem se. Co mě k tomu vedlo? No, krom nasazování dalších brouků do její rozkošné hlavinky jsem chtěla, aby si uvědomila, jak to je doopravdy a jenom ho slepě nenásledovala proto, že je její brácha. "Zlato, věř mi. S tím zarachem tomu nasadil korunu," dodala jsem a semkla na moment rty do úzké čárky. Fakt by mě zajímalo, co přesně ho vede k tomu, aby se k ní takhle choval. Jo, dobře má ji rád, ale až tak? Je to vůbec možný? Pochopitelně, že zrovna já něco takovýho těžko pochopím, takže bych se do jejich sourozeneckýho vztahu neměla vůbec montovat, ale už se stalo. Prostě se mi to nelíbilo.
Bylo úžasný, jak se jí rozzářila očíčka. To, že zrudla... heh, byla ještě víc k sežrání. A to ještě ani nevěděla, jak ráda bych z ní ten ručníček sama stáhla. Ale ne, je moc brzo. Nemusí mě mít za perverzního úchyla už teď. Teda pokud vůbec ví, co ta slova znamenají. Vlastně bych se ani nedivila, kdyby je neznala. Ale za zlý bych jí to neměla. Sledovala jsem ji, velice pečlivě, jak se obléká do župánku, kterej toho odhaloval prakticky ještě víc než ten ručník. V tomhle případě by byl hřích a ostuda nepodívat se. Ty oči mi tam prostě samy sklouzly. Ne že bych se jim snažila bránit. Neklidně jsem švihala ocasem. Nemohla jsem se dočkat našeho výletu do klubu. Ale to nebyl jedinej důvod mého neklidu. Měla jsem neskutečnou chuť ji zase políbit. A třeba do toho klubu ani nechodit... Ale to ne, slíbila jsem jí to.
Jak se tak na mě zoufale dívala, rázem jsem byla na nohou a došla jsem až k ní. Položila jsem jí dlaně na ramena a podívala se přes ni do skříně. "Neboj, něco vybereme, drahoušku," šeptla jsem jí do ucha. Byly jsme v tu chvíli tak blízko... Stačilo by překonat těch pár centimetrů... Že já si nedám říct. Raději jsem se zadívala do skříně a trochu v ní oblečení prohrábla. Přece tam musí něco mít, něco, co by se hodilo do klubu. A tak jsme ještě dobrou chvíli vybíraly.

______________________________

PRAVÁ PODOBA: Co se týče Runiny pravé podoby, je to trochu složitější. Je to succuba, a tak se její vzhled doplnil o rohy, ocas a křídla. Na rozdíl od ostatních succub má dva páry křídel a až na mírně krvavý nádech blan jsou černá stejně jako rohy i ocas.

Známé postavy:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Madelaine
Admin
avatar

Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 20

PříspěvekPředmět: Re: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   Thu Oct 20, 2016 9:39 pm

Poslouchala slova Rune o tom, že by měla objevovat svět jakým bude chtít způsobem, že jí vlastně brácha nemá co nakazovat a.. Svým způsobem souhlasila. Neskutečně ji štvalo, jak se k ní chová jako k malé holce, jak jí pořád něco zakazuje, jak.. Jeho přístup k ní byl prostě otřesný.. Ale na druhou stranu.. Pořád měla na mysli ten příběh, co jí vyprávěl brácha od mala jako pohádku. Jak ji pomalu ještě v zavinovačce donesl za hranice a do města, jak jí narostla křídla a jak si slíbil, že ji bude chránit. Tím ji vždycky dostal, vždycky jí zahrál na city a ona mu jako mávnutím kouzelného proutku odpustila. A do teď jí to připadalo v pořádku.. Jenomže teď, když už i Rune se to nezdá.. Do té doby neřekl nikdo pořádně ani slovo. Všichni s bratrem souhlasili a tak si myslela, že chyba je v ní.. A Rune, z nějakého nevysvětlitelného a naprosto nesmyslného důvodu velice věřila.
"Jo, já vím.. Ono.. On to.. Za to může.." Několikrát se snažila začít větu.. Jenomže jí to nešlo. Nechtěla Rune lhát, nechtěla bratra bránit, protože se jí od malička příčilo dělat něco, s čím nesouhlasí.. "Občas se chová fakticky jako největší ňouma a packal.." Povzdychne si a jde fakt vidět, že ji to pěkně štve. Svého bratra miluje, ale tohle.. Pěkně jí to pilo krev už dříve, ale teď?
"Nasadil korunu?" Zamrká překvapeně. Na toho zaracha úplně zapomněla.. Možná by.. Ale teď nemůže říct Rune aby šla pryč, že nemůže nikam jít, protože má zaracha.. "On.. Dělá to často, ale málo kdy na tom lpí.. Navíc ani doma moc nebývá, furt se potuluje v lese, takže pokud to neřekne tetičce.." Hledala jednu výmluvu za druhou.. No dobrá, ty zaracha ji taky pěkně štvali, ale co měla dělat?
Z téhle provinile, smutno naštvané nálady jí dostane zmínka o tom, že teda půjdou do toho klubu.. Madelaine se rozsvítí očka a celá najednou září nadšením. A taky pěkně zrudne. Ovšem, tentokrát s jedním rozdílem.. Tentokrát si totiž naše malá Madelaine dokonce pomyslela, že by jí to vlastně vůbec nevadilo, možná by si potom mohla ukrást jeden další polibek, další kousek té nekonečné extáze.. Tyhle myšlenky se snažila mermomocí zahnat, jenom aby na to nemyslela, jenom aby.. Oblékla si župánek a pohled Rune ani nezaznamenala.. Kdyby o něm věděla, zřejmě by se chovala více ostýchavě, ale takhle? Řekněme, že Rune měla moc pěkný výhled.. Přešla pěkně ke skříni, kde si začala vybírat a.. Heh, tak trošku prd našla. No, obleční, co nosí andělé se asi moc nehodí do klubů, co? Proto se otočila s jakousi prosbou v očích za Rune, která byla v momentě u ní.
Celým tělem jí projel mráz, až se na její neuvěřitelně jemné kůži objevila husina a ona si musela skousnout ret. Po jejích slovech se div málem neotočila a rovnou si jeden polibek neukradla, ale.. Rune trošku prohrábla tu její skříň.. Dalo jim to zabrat, ale nakonec našli kraťounké, lehounké červené šaty, pod kterými Maddie nemusela mít podprsenku a musela si taky sundat podvazky, protože šly až moc vidět. Vzala si je do ruky a chtěla se otočit za Rune, že ji poděkuje, ale.. Byly tak blízko.. Madelaine se otočila a jemně si za předloktí Rune u sebe přidržela, jemně se k ní naklonila, ale jenom kousínek a už, už se jí chystala políbit, posledních pár milimetrů zbývalo mezi jejich rty když.. Co to proboha děláš Madelaine? Nedokázala to. Nedokázala ji políbit, strnula tak jak je, pár milimetrů od rtů Rune a potom ji pustila, takže Rune mohla couvnout. Sama Madelaine udělala krok dozadu a znova si položila ruku na ústa, jako kdyby na nich hledala ten poslední polibek. Ještě jeden krok a Maddie se zády opírá o dveře skříně..
"J-já.. Je mi to líto, p-promiň.." Začne ze sebe zmateně vykoktávat..

______________________________

Pravá podoba: Madelaine ještě pořád nemá úplně dospělá křídla. Ta její jsou ještě pořád o trochu menší, než by měla být a jsou celá zářivě bílá, bez jediného šedého pírka. Navíc jí její tetička zakazuje si křídla barvit, takže jsou bílá vždycky, když ji máte možnost vidět. Jinak vypadá úplně stejně, jenom jí po překročení hranice narostou křídla.

Odkaz na profil: Madelaine Thea Abrahamsen
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Rune
Admin
avatar

Gemini Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 09. 08. 16
Age : 26

PříspěvekPředmět: Re: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   Fri Oct 21, 2016 7:19 pm

Nechtěla jsem nějak extra Maddie ovlivňovat, ale vyjadřování vlastního názoru tu snad zakázaný není, ne? Navíc se její bratr fakt choval jak malej despota. Ještě chvilku a kontroloval by snad každej její krok. Však já mu ji vymaním, ani nebude vědět jak. Dobře, teď z toho kluka možná dělám něco, co není, a přeháním to, ale kdoví? Třeba to tak fakt je. Ale dávat jí zaracha... copak je její fotr nebo co? Však já ho ještě pocuchám, pokud jí bude zakazovat se se mnou stýkat. Ne, fakt se jí nehodlám jen tak vzdát. Tenhle Andílek je můj. Ano, je. Její pohledy mluví za všechno.
Povytáhla jsem obočí nad tím jejím "on za to může". Achjo. Málem jsem protočila oči. Pak ale zase řekla ňouma. To mě pobavilo. "Andílku... Ty jsi taky ňouma," zakroutila jsem s pobaveným širokým úsměvem. Bylo vidět, že to nemyslím ani v nejmenším zle. Proč já se vlastně vůbec tolik snažím? Zkazit ji bude chtít mnohem víc času než jen pár dní. Zvlášť když se vidíme všeho všudy potřetí a celkový čas naší známosti se počítá sotva na hodiny. Myslím ale, že to chceme obě dvě napravit. Zjevně ale nerozuměla slovnímu spojení "nasadil korunu". Tak to je ještě horší, než jsem čekala. Jasně, všimla jsem si, že nechápala sarkazmus a ironii, když jsem se bavila s Asurou tehdy na tom táboráku. Ale že až tak? "Že dal třešničku na dort, prostě... to je fuk," mávla jsem nad tím rukou, jakože to fakt nemá řešit. Tohle by bylo na delší vysvětlování a moc se mi do toho zcela upřímně právě teď nechtělo. "Zlatíčko, nevymlouvej se, prosímtě. Nemusíš ho bránit, chápu, že o tebe má strach, ale nic se nesmí přehánět," podívala jsem se na ni vážně. Asi cítí potřebu ho bránit a to jsem plně chápala, je to, jako kdyby já měla mluvit o své matce. Taky bych asi neřekla na plnou hubu, že byla prostě kurva. No dobře, klidně řekla. Sama se tak nazývala a nazývala tak i mě. A taky to bylo přesně to, co jsme byly.
Něco mě nutilo se na Maddie dívat trochu jako na svoji... dceru? Znáte to, i u drag queens se to tak bere. Maddie bude takové moje malé stvoření. Přetvořím si ji, odhalím její skrytou tvář. Muhehe. Však ještě pozná, co je to žít. A nezabrání mi v tom ani její brácha ani ta tetička, o které mluvila. Protože prostě si Maddie vezmu pod křídla já. A upřímně? Myslím, že ji dokážu ochránit mnohem líp než ti dva. Znám všechny tyhle věci, co by z ní mohly udělat něco, co by se nelíbilo ani mně, takže ji před tím můžu docela snadno ochránit. Naopak na ni nechám působit jen ty vlivy, který se budou hodit i mně. Zákeřný, já vím. Když ale ono se na ni tak dobře kouká, nemůžu za to. Samotný pohled na ni v tom saténu podněcoval tyhle myšlenky. Nevyčítala jsem si to. Chudák Maddie si beztak ani neuvědomuje, co to se mnou dělá. Vždyť neví pomalu ani to, co je vztah s mužem, natož aby věděla, že k sobě mohou něco cítit i dvě ženy.
Po poměrně dlouhém a vyčerpávajícím prohrabávání její skříně jsme objevily jedny červené šatičky, které jí úžasně sedly a navíc se hodily i do klubu. Jen aby nepřilákaly pozornost ještě někoho dalšího. No, ten někdo případný další by jednoduše dostal přes hubu, tak. Jenom byla škoda, že musela dát dolů ty podvazky. Mně osobně by nevadilo, kdyby jí tak čouhaly, ale někdo další by to mohl brát jako krajně nevkusné. Pff. Já bych si s nimi pohrála... Ačkoliv, možná to tak je lepší. Ještě by k sobě strhly nežádoucí pozornost. Z nějakého neznámého důvodu se mi pomyšlení na něco takového ani trochu nelíbilo. Copak mi má kdo očumovat Maddie?
Když se tak otočila a byla tak blízko... ugh. Proč mi to dělá. Takhle se mám udržet na uzdě? Jako vážně? Už to vypadalo, že mě fakt políbí, ale zarazila se a ještě k tomu se omluvila. To jako fakt? Achjo, Andílku. Místo slovní odpovědi jsem prostě překonala tu vzdálenost a přitiskla rty na její. Už jsem nechtěla čekat. Musím zase okusit samet jejích růžových doslova andělských rtíků. Zavřela jsem oči a vložila do toho všechnu naléhavost, kterou jsem v sobě držela. A zároveň jsem se snažila držet zpátky. Netiskla jsem se k ní tělem, netlačila ji k posteli, jako bych to udělala s kýmkoliv jiným. Ne, tohle nesmí zajít dál. Alespoň ne teď.


______________________________

PRAVÁ PODOBA: Co se týče Runiny pravé podoby, je to trochu složitější. Je to succuba, a tak se její vzhled doplnil o rohy, ocas a křídla. Na rozdíl od ostatních succub má dva páry křídel a až na mírně krvavý nádech blan jsou černá stejně jako rohy i ocas.

Známé postavy:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Madelaine
Admin
avatar

Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 20

PříspěvekPředmět: Re: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   Sun Oct 23, 2016 1:13 pm

Byla z toho celé zmatená. Na jednu stranu se jí líbilo, že je tady Rune, přála si, aby ji znova políbila, jenom na kratinkou chvíli.. Líbilo se jí, jak se na ni dívá, ten její úšklebek, způsobovalo jí to zase ty zatracené motýlky, ten zvláštní pocit v břiše, to něco, co jí bylo tak důvěrně známé, obzvlášť když byla poblíž právě Rune a přitom o tom nevěděla zhola nic. Byla tak nevinná, netušila, že to co cítí k téhle dívce je to něco, co si vždycky přála cítit k nějakému chlapci. Byla to beznadějná romantička.. Od mala četla příběhy, ve kterých princezny hledaly své prince a sví princové hledali svoje princezny.. Jenomže nikde se nepsalo o tom, co kdyby byly princezny dvě a chyběl by jim princ? Tedy, chyběl je špatný výraz.. Ony ho nepotřebují, ony si vystačí samy a to bohatě. Jak mohla Madelaine tušit, že je možná i to, aby byly spolu dvě princezny? Že pro dokončení téhle rovnice nepotřebuje muže, ale že jí stačí žena? Že k dokončení téhle její rovnice bude potřebovat ženu? Jak je možné, že tohle všechno cítila jenom v přítomnosti ženy a u mužů jí nic takového nenapadlo, nikdy nic takového necítila?
Prohrabávání skříně zabralo dost času. Musely se dostat přes vrstvu bílého, béžového a blankytně modrého oblečení.. Ovšem, ani to nebylo tak marné. Většina z toho byla samá krajka a ty šaty taky nebyly moc dlouhé. Kdyby jen Madelaine věděla kolik zbraní se v jejím šatníků skrývá. Nicméně do klubu se to zrovna dvakrát nehodilo, pokud by chtěla zapadnout.. No a nakonec našli ty šatičky. Byly rudé, skoro ve stejném odstínu jako rtěnka Rune a byly sotva po zadek, takže odhalovali skoro celé, nekonečně dlouhé nohy. Podvazky nakonec musely dolů, tedy.. Nemuseli by, ale znáte to.. Ona chudák Maddie je takové neviňátko. S podprsenkou se neobtěžovala a vlastně ji ani nepotřebovala. Vážě jí to slušelo, obzvlášť když si sundala gumičku z vlasů a ty jí v lehkých vlnkách padly na ramena.
Během chvilky byla čelem k Rune. Tak blízko od těch rtů, které posledně způsobily tolik slasti.. Už byla tak blízko, stačil centimetr a ona by se jich dotkla.. Jenomže potom ji cosi zastavilo. Díky bohu tuhle stopku Rune neměla. Takže jakmile se jí Madelaine začala omlouvat, tak ji sama políbila. A Madelaine v tom zase lítala. Byla v sedmém nebi, očka měla zavřené a prostě si to jenom užívala. Jemně zase položila ruku na předloktí Rune, jako kdyby jí prosila aby neodcházela. A zase, stejně jako poprvé.. Rty Madelaine chutnaly jako jahody a rty Rune? Byly pro Madelaine božská mana, neuměla se jich nabažit.

______________________________

Pravá podoba: Madelaine ještě pořád nemá úplně dospělá křídla. Ta její jsou ještě pořád o trochu menší, než by měla být a jsou celá zářivě bílá, bez jediného šedého pírka. Navíc jí její tetička zakazuje si křídla barvit, takže jsou bílá vždycky, když ji máte možnost vidět. Jinak vypadá úplně stejně, jenom jí po překročení hranice narostou křídla.

Odkaz na profil: Madelaine Thea Abrahamsen
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor   

Návrat nahoru Goto down
 
Domek - Madelaine Thea Abrahamsen, Alaric De Moor
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Stjernetegn RPG :: Herní místa :: Vesnice :: Obydlí-
Přejdi na: