Stjernetegn RPG
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.


Textová RPG hra založená na znameních horoskopu a magických bytostech.
 
PříjemPo stopách snů D7853aa5bf_104080912_o2Latest imagesRegistracePřihlášení

 

 Po stopách snů

Goto down 
+2
Rikke
Rune
6 posters
AutorZpráva
Rune
Admin
Rune


Gemini Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 09. 08. 16
Age : 32

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeSun Sep 11, 2016 7:54 pm

NÁZEV: Po stopách snů
ÚVOD:
Ve vesnici se objevil jistý velice šikovný mořský muž - kouzelník. Všude po vesnici jste mohli spatřit letáčky, které lákaly obyvatele, aby navštívili jeho jedinečné a neopakovatelné představení. Plakátky také slibovaly, že bude mít po svém boku krásnou najádu jako asistentku. Všichni si o této dvojici začali šeptat a byť lístky nejsou nejlevnější, představení vypadá doopravdy lákavě. Navíc se také povídá, že vlastní jistý šperk, který není pouhou divadelní atrapou, nýbrž že je skutečně kouzelná. Ty a několik dalších jste se rozhodli, že tomu přijdete na kloub a zjistíte, co je na tom pravdy.
ÚČASTNÍCI: 4 - Clyde, Madelaine, Alciellë, Rikke
ÚROVEŇ NEBEZPEČÍ/OBTÍŽNOSTI: 2 - fyzicky postavám nic nehrozí, psychicky teoreticky ano
ZAČÁTEK: Jakmile bude dost přihlášených.
PRAVIDLA: 

  • Smíte během dobrodružství hrát ve volné hře.
  • Přispívejte minimálně jednou za dva dny.
  • Pokaždé pošlete jen jeden příspěvek jako reakci na Vypravěče. První kolo je pořadí libovolné, v dalších se však ale držte pořadí z prvního kola.
  • Následky se přenáší do volné hry.
  • Hlásíte se pomocí soukromé zprávy.

POZNÁMKY:
NPC kouzelník, mořský muž zvaný Stínový Sigfried
Je vysoký a hubený, má dlouhé šikovné prsty a na představení má černý frak s cylindrem, přesně jako typický kouzelník. Působí přátelsky a otevřeně, zdá se, že neví, co je to nervozita a rozpaky.
NPC kouzelníkova asistentka, najáda zvaná Líbezná Sidheag
Tato najáda má mírně namodralou kůži a shluky rybích tyrkysových šupin rozházené po kůži, avšak to jí ani trochu neubírá na její kráse a půvabu. Nosí se s elegancí a skoro to vypadá, jakoby místo chůze tančila. Je drobná a její do pasu dlouhé blond vlasy kolem ní vlají jako závoj. Na představení na sobě má kratší nebesky modré šatičky.
Návrat nahoru Goto down
Rune
Admin
Rune


Gemini Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 09. 08. 16
Age : 32

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeTue Sep 13, 2016 6:07 pm

Ve vesnici se objevil jistý velice šikovný mořský muž - kouzelník. Všude po vesnici jste mohli spatřit letáčky, které lákaly obyvatele, aby navštívili jeho jedinečné a neopakovatelné představení. Plakátky také slibovaly, že bude mít po svém boku krásnou najádu jako asistentku. Všichni si o této dvojici začali šeptat a byť lístky nejsou nejlevnější, představení vypadá doopravdy lákavě. Navíc se také povídá, že vlastní jistý šperk, který není pouhou divadelní atrapou, nýbrž že je skutečně kouzelná. Ty a několik dalších jste se rozhodli, že tomu přijdete na kloub a zjistíte, co je na tom pravdy.


Koupili jste si lístky a v onen večer se v osm hodin večer dostavili před sál, v němž se mělo představení konat. Vlastně to nebylo nic extra - vzadu bylo spíš improvizované pódium, na zemi parkety a před pódiem řady židlí. Přesto, jakmile se setmělo a reflektory ozářily pouze kouzelníka a jeho asistentku, dodali oba místnosti zvláštní atmosféru. Najednou jste se cítili opravdu natěšeně a vzrušeně, nemohli jste ani jeden odtrhnout pohled od pódia a jejich postaviček.
"Dámy a pánové! Rád bych vás jménem svým i mé Líbezné Sidheag přivítal na našem kouzelnickém představení! Pohodlně se usaďte a držte si klobouky, tohle bude jízda!" přivítal všechny řádně Sigfried, široce se u toho usmíval a rozmachoval se rukama. Na závěr svých slov máchl rukou doprava a z ní vyletělo hejno černých ptáčků, kteří se po chvilce rozplynuli. Máchl doleva a z rukávu mu vyhopkala skupinka bělostných zajíčků, kteří se vzápětí stejně jako ptáčci rozplynuli. Pocit vzrušení ještě zesílil, pomalu jste zapomínali mrkat. "Potřeboval bych čtyři dobrovolníky!" rozhlédl se po obecenstvu a vám čtyřem pomyšlení na to, že byste byli součástí jeho velkého představení, přišla úžasná.


//Tak, zlatíčka, můžeme to rozjet Twisted Evil
Návrat nahoru Goto down
Rikke

Rikke


Capricorn Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 25. 08. 16
Age : 32

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeTue Sep 13, 2016 6:22 pm

Prechádzala som jedného dňa po meste, keď som zbadala na stene jednej z budov leták. Vyzeral zaujímavo a tak som podišla bližšie. Poriadne som si plagát prezrela a chvíľu rozmýšľala nad tým, či tam pôjdem, pretože vstupenky neboli veľmi lacné a Hanes by ma asi zabil. Ale to by sa stalo, keby som si neskočila po svoje veci. Bál sa o mňa, pretože som mu nič nepovedala, no napokon sa upokojil.
Hovorí sa, že vlastnia veľmi zaujímavý šperk a tak som sa rozhodla, že si lístok na predstavenie zakúpim.

Prišla som v onen deň do sály, v ktorej sa malo predstavenie odohrať. Bola som mierne nervózna. Možno je to o tom šperku skutočne pravda. Posadila som sa do prvého radu a skúmala pohľadom provizórne vyzerajúce pódium. Čo ak sa to prepadne alebo niečo také?
Keď zasvietili svetlá reflektorov, nemohla som z dvojice spustiť zrak. Tajila som dych a napäto sledovala dianie na pódiu. Nikdy som nebola na kúzelníckej šou a tak som nemohla posúdiť, či ovládajú "čary" dobre, alebo zle. No aj cez som však ohúrene sledovala zvery, ktoré sa napokon rozplynuli vo vzduchu. V úžase som otvorila ústa a keď povedal, že potrebuje dobrovoľníkov, s malou dušičkou som dúfala, že by som mohla byť súčasťou tejto úžasnej šou.
Návrat nahoru Goto down
Clyde Kingsley

Clyde Kingsley


Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 09. 09. 16

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeThu Sep 15, 2016 6:14 am

Zcela kupodivu se mi jakž takž podařilo smířit s tím jak teď vypadám protože když jsem se viděl v zrcadle, musel jsem si narcisticky přiznat, že Alci měla pravdu. I když fakt vypadám jako kocour (a asi jsem vážně roztomilouš), tak mi to na charismatu ani eleganci nijak neubralo, ba dokonce naopak, nehledě na to že srst docela hezky vykresluje rysy mého svalstva a o pár těch příček přidala na objemu, takže si vážně nemám moc na co ztěžovat. Navíc, když na ulici potkáváte sobě podobné, docela snadno nabudete pocitu že je to zcela a naprosto normální a pocit toho že bych si měl připadat blbě a nepatřičně, nakonec docela vyprchal. Jistě, stále je to pro mě poněkud nezvyklé a stále bych dal mnohem raději přednost své lidské podobě, ale není to zase až taková katastrofa za kterou jsem to měl. Hádám že v tom ale bude mít prsty především přehnaně vysoké sebevědomí mé maličkosti. Kdybych byl jako člověk šedá myš, asi těžko bych se tak rychle smířil s tím jak teď vypadám a už vůbec bych nebyl schopný vylézt na ulici, bez ohledu na to že tu takhle vypadají úplně-skoro všichni. Ale k věci.
Tak jako asi každému ve městě, ani mě nemohli uniknout vyvěšené plakáty na každém rohu a letáčky které jsou nabízeny v krámcích a dalších místech. Já na kouzla, magii a podobné věci nikdy nebyl, vždycky jsem zastával názor že podobní rádoby mágové nejsou nic jiného než vychytralí šarlatáni co se snaží z každého vytřískat akorát co nejvíce peněz. Vystoupení jsou vždycky založená na nějakém optickém klamu nebo triku, když někdo není hloupí a oplývá trochou té vynalézavosti, pak není až tak těžké oblbnout publikum. Psychologie a správně zvolená kamufláž dokáže zázraky. Nicméně s mým příchodem do tohoto města (které magií jíž jsem dosud zpochybňoval na každém rohu, přímo dýchá), vše nasvědčuje tomu že nemožné je doopravdy možné a já byl doopravdy doposud jen slepí a příliš zaujatý vědeckými poznatky a přesvědčením, že se vše dá nějak logicky nebo technicky vysvětlit. Zjevně jsem se mýlil, když mi narostl kožich a na ulici potkávám mnoho dalších, různorodých bytostí. Stále je to pro mě tak trochu šokující zjištění, což však nic nemění na tom, že jsem odhodlán držet se svých přesvědčení a zpochybňovat svět okolo sebe tak jako jsem to dělal doposud. Jen s tím drobným rozdílem, že budu více všímavý a otevřený novým možnostem. Na základě tohoto nemohu tedy popřít že mě představení neláká - a to ne ani tak kvůli lákavě vyhlížejícím plakátům, jsou totiž věci u nichž pro mě není krása ničím jiným, než jen omáčkou jež má zastřít skutečnost a posudek si udělám většinou až tehdy co se mi naskytne celiství pohled na věc - důvod proč jsem si koupil lístek (který sice nebyl úplně nejlevnější ale jsem tvor rozhazovačný...) a nyní kolem osmé hodiny večerní mířím na představení, je ten, že jsem zkrátka jen zvědaví. Nakolik bude tahle šou jen trikem a nakolik magií? Ostatně, sám jsem už na vlastní kůži pocítil že tohle město a bytosti v něm dovedou překvapit, ačkoliv to není vždy tak úplně milé překvapení... Nehodlám cokoliv jakkoliv veřejně zpochybňovat, takový hajzlík abych kazil magistrovi kšefty zase nejsem, jde vyloženě především o ukojení mé vlastní zvědavosti, ego a potřebu být středem pozornosti ponechám pro dnešek stranou - přinejmenším se o to alespoň tedy pokusím. Ale co, uvidíme jak se nám představení nakonec vyvine, třeba se z toho posadím na zadek a tomu muži se skutečně podaří otřást základy mých zkušeností a představ o tomto řemeslu.
Ukáži lístek a vstoupím do zmiňovaného sálu který přelétnu pohledem a po pravdě jsem čekal něco víc extra, ale hádám že s použitím reflektorů se vizuální stránka věci zlepší. Posadím se na volnou židli - do první řady, odtud budu mít větší šanci se přihlásit jako případný dobrovolník - logicky, čím blíže k dění budu, tím lépe budu moci posoudit nakolik pravá ta kouzla jsou, i když tedy samozřejmě nepochybuji o tom že to budou mít nějak zakamuflované. No, spoléhám na svůj pozorovací talent který mě doposud ještě nikdy nezklamal. Dorazil jsem tak akorát, neboť sotva pár minut na to co jsem své pozadí našteloval na jednu z židliček, představení začalo a musím přiznat, že tak jako to na první pohled nevypadalo kdovíjak oslnivě, teď je to pro mě přes tu zvláštní atmosféru jen nepodstatný detail a já docela zaujatě - především pozorně aby mi nic neuniklo, přihlížím dění na pódiu a poté co vyvstane ona věta týkající se dobrovolníků, pozvednu ruku a s elegancí sobě vlastní (která ostatně s mou pravou podobou ještě o pár těch příček vzrostla) se postavím. "Jeden by tu byl." Nabídnu se tedy.
Návrat nahoru Goto down
Madelaine
Admin
Madelaine


Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 26

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeThu Sep 15, 2016 7:45 am

Ve vesnici se toho běžně moc vlastně ani nedělo. Když přišel někdo nový, většinou byl až příliš vyjukaný na to, aby něco ze svého umu předvedl a tak trvalo dlouhou dobu, než se někteří projevili. Ovšem, jednou za čas se objevil někdo z venku.. Někdo, kdo neměl v úmyslu tak úplně zůstat, spíš si jenom přivydělat a zase pokračovat dál. A těhle příležitostí, vidět někoho z venku, nebylo moc a už vůbec né kouzelníků! Možná i proto byla Madelaine nadšená. Tyhle kejklíře, čárafuky a podobné lidi milovala a ještě víc milovala se na ta představení koukat. Ona za tím nikdy nehledala podvod. Pro ni to bylo všechno skutečné, však proč by taky lhali? A proto když se dozvěděla, že se ve městě má objevit nějaký kouzelník, byla nadšená. Okamžitě si letěla, doslova, koupit lístek a s radostí zjistila, že jí pokladní dokonce jeden odložila. Ach, opravdu ji tady všichni dobře znali. Lístek tedy měla koupený a teď už zbývalo počkat jenom pár dlouhých dní, než představení vypukne.

Když přišel den D, neuměla dospat. Byla vzhůru a na nohou už od brzkého rána, aby mohla jít na průzkum, jak se třeba staví pódium a jestli třeba náhodou ty cizáky nezahlédne. Takže tak nějak trošku šmejdila kolem, moc toho však nevypozorovala. Dala se tedy na procházku, kdy tak nějak různě dumala nad vším možným, od Rune až po nesmrtelnost brouka. Když už se začínalo připozdívat, tak se vydala domů, aby se mohla náležitě připravit. Nakonec zvolila klasiku. Vzala si jednoduché modro bílé pruhované tričko s krátkým rukávem a k tomu džínové lacláče, nohy si nechala bosé a vlasy si jenom trošku pocuchala. Největším doplňkem však byla bělostná křídla, která prostě zapřít nemohla.
Dostavila se tedy před sál a nebylo překvapením, že ona tam byla mezi prvními. Rovnou se protlačila až úplně do předu, aby mohla sedět v přední řadě a mít co největší zážitek. Všechno ji to naprosto nadchlo.. To provizórní pódium pro ni bylo jako pódium v národním divadle a celkově byla naprosto unešená.. A když viděla ty ptáčky a králíčky? Tetelila se radostí jako malé dítě.
Její ruka vystřelila rychlostí blesku, když se kouzelník tázal na dobrovolníky. Trošku ručkou zamávala, jako kdyby chtěla upoutat kouzelníkovu pozornost a culila se u toho jako sluníčko. Prosím, prosím, vyběr mě, vyber mě..
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Alci

Alci


Virgo Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 31. 08. 16
Age : 33

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeThu Sep 15, 2016 5:58 pm

Divadlo, milovala jsme takové věci jako jsou magické triky, kouzelnící, balonky a cukrovou vatu, připadala jsem si jako v pohádce. Moc jsme tam chtěl a od chvíle, kdy jsem to slyšela, já jsme místy nemotorná Dryáda ale najády prý jsou strašně krásné...a blond, vždycky jsem chtěla být blond, nebo černovlasá, i když i moje vlasy se mi líbí, no vlastně jsem spokojená ale ráda chci něco co nemám, asi jako každý, nebo jako děti s mou povahou. Vskotačím k improvizovanému sálu a podám lístek uvaděči, byl drahej, já vím ale k čemu potřebuju peníze? Tohle za to stojí. Skousnu si rtík a těkám očkama po místech na sezení, uculím se když uvidím Clydea a zamávám na něj, hned se k němu vydám abych si sedla vedle pokud mi udělá místo, po cestě mi někdo připomene něco co se stalo, les, jasně, to je ta Rikke, faunka co nemá ráda když se jí říká faunko. Uculím se na ni jemně a mávnu , pokud mě uvidí. Nevím jak se tvářit naše setkání bylo krátké a ne až tak příjemné. Sednu si na mísot ať už vedle Clydea nebo jinde podle toho jeslti udělá místo a zahledím se s otevřenou puskou na jeviště které ozáří kouzelníka a jeho nádhernou asistentku, ztzatnu kloubky a když nás uvítá začnu tleskat, pak se zeptá na dobrovolníky protože stud je něco čím až tak moc netrpím hned vykřiknu . "Já já prosím já!" a mávám svou pavézkou aby mě viděli.
Návrat nahoru Goto down
Rune
Admin
Rune


Gemini Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 09. 08. 16
Age : 32

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeSat Sep 17, 2016 9:41 am

Kouzelník se rozhlédl po moři rukou, které se vzápětí zvedlo, a snažil se překřičet křik, aby ho vůbec bylo slyšet. "Ale ale, tady máme jednoho roztomilého andílka, pojď sem k nám a představ se," vyzval Madelaine, přičemž mu při pohledu na ni zazářily vzrušeně oči. Poté putoval pohledem dál a vybíral si druhého dobrovolníka. "A tady sedí jedna půvabná dryáda, přidej se tady k andílkovi," zeširoka se na ni usmál, než si vybral třetího dobrovolníka. "A do třetice bych poprosil tuto smělou faunku, aby se k nám přidala. Teď by to chtělo ale nějakého muže... Hmm..." chvíli ještě obecenstvo napínal a všem ostatním dámám v publiku jejich naděje zkazil. "Vy, vy, pane kočkodlaku, jakou máte krásnou srst? Jen pojďte!" vyzval ho a očividně mu vůbec nevadilo, že lichotí muži. Kočkodlaci to přece mají rádi. Příliš rádi.
"Výborně! Teď, když tu máme tuto čtveřici odvážných dobrovolníků, poprosil bych je, aby se rozestavěli po dvou po obou mých stranách, ano, takhle," rozestavěl si je a neustále něco žblekotal. "Tak, prozatím po vás nic jiného nežádám," blýskl po nich i obecenstvu úsměvem a tleskl. Kůže faunky Rikke i Alci zezelenala kůže, začala matně zářit a kolem nich se rozezněl zpěv ptáků a rozvoněl les. Clyde celý zrudl, kůže i srst a jakoby stál ve vysokém plameni, který praskal a voněl dřevem. Madelaine zežloutla, její vlasy se začaly zmítat ve větru a peříčka na jejích křídlech se chvěla, jakoby stála v malém vzdušném víru. Sigfried zmodral ještě víc, stál ve sloupu vody a kolem se neslo šumění moře. Obecenstvo hlasitě ohromeně vzdychlo. "Krása, co říkáte?" usmál se samolibě kouzelník. "Sidheag? Zlato, prosím přines Komnatu," požádal ji, sice s úsměvem, ale v jeho očích byl chlad, který pronikal i do jeho hlasu. Sidheag se poslušně uklonila, věnovala úsměv publiku a odešla. Kouzelník tleskl a místnost se setměla. Nebylo vidět ani na špičku nosu a bylo ticho. 
Sigfried tleskl podruhé, čtveřice dobrovolníků vypadala zase normálně, ale napříč kouzelníkovu úsměvu, se rozezněl hysterický křik a snaha utéct pryč. Ubohá Sidheag ležela uprostřed pódia v kouzelníkově slepém bodě, na čele měla obrovskou krvavou bouli a nehýbala se. Sigfried si k ní okamžitě klekl a zkontroloval, jestli má tep a dýchá. "Klid, lidi! Žije! Bude v pořádku! Prosím, neodcházejte! Prosím..." vyzýval publikum, ale to už bylo většinově pryč ze sálu. Jen naše čtveřice nemohla opustit pódium. Jakoby tam byla neviditelná stěna, do které pokaždé narazili. Toho si ale kouzelník nevšímal. Snažil se probudit Sidheag. Dokud mu oči nespočinuly na předmětu, který držela v ruce. "Ty huso hloupá! Kolikrát jsem ti říkal, že na to máš sahat jen v rukavicích!" sykl rozzlobeně a rozevřel její prsty, aby odhalil mušli akorát do dlaně z amazonitu prorostlém zlatem. Sám měl rukavice, takže dle svých vlastních slov na ni mohl sahat. Čtveřice si vůbec nevšímal, zůstal sedět na zemi a zírat na mušli.
Návrat nahoru Goto down
Rikke

Rikke


Capricorn Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 25. 08. 16
Age : 32

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeSat Sep 17, 2016 8:16 pm

Keď bola znenazdajky vybraná ako jedna zo štvorice "ľudí", spokojne sa usmiala a vystúpila k morskému mužovi na pódium spolu s dvoma ďalšími známymi ženskými osobami. Mačkolaka však nepoznala. Dokonca ani z videnia. Zjavne bol jeden z tých novších. Bolo to z neho cítiť.
Nasledovala pokyny čarodejníka a postavila sa k Alci. Dryáde, ktorú poznala z lesnej mýtiny. Zjavila sa tam presne vtedy, keď ju srnky lákali zjesť tie fialové huby, po ktorých tancovala a spievala ako nejaký pošahaný blázon.
Akonáhle tleskol, moja koža zmenila farbu. Trochu ma to vydesilo, no potom som počula upokojujúci spev vtákov a šumenie listov okolo mňa. Cítila som vôňu svojho nového domova. Keď som sa spamätala z chvíľkového pomätenia, pozrela som sa na ostatných. Boli sme na tom všetci podobne. Ja a Alci rovnako. Pokrútila som hlavou a užívala si dokonalé kúzlo.
Čarodej zasa tleskol a všade nastala tma. Avšak po ďalšom tlesknutí sa celé kúzlo vytratilo a mne to bolo ľúto. 
"Úchvatné," zalapala som po dychu. Netušila som, že čary skutočne existujú. Toto nemohla byť len obyčajná ilúzia a trik amatéra.
Avšak môj úžas zmizol spolu s pokojnosťou publika. Všade nastala panika, keď sa ozval krik a ja osobne som tiež mala chuť zdrhnúť. Bála som sa. Toto bolo úplne divné. 
"Hej..." hlesla som smerom k Sidheag a prikročila ku kúzelníkovi. "Bude v poriadku?" opýtala som sa starostlivo. "Ak bude potrebovať lekársku starostlivosť, môžem ju poskytnúť," riekla som a pozrela na najádu. 
Moja pozornosť sa však náhle presunula na amazonitovú mušľu, ktorú jej zobral čarodej z rúk. Vyzerala úchvatne. "Načo to je?" opýtala som sa zvedavo a skúmala mušľu pohľadom. Dotkla by som sa jej, keby sa najáde nestalo to, čo sa stalo. Bolo to však dobrým upozornením, že sa toho nesmiem chytať.
Návrat nahoru Goto down
Clyde Kingsley

Clyde Kingsley


Poèet pøíspìvkù : 17
Join date : 09. 09. 16

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeSun Sep 18, 2016 7:56 pm

Všiml jsem si Alci jíž jsem pokývl s úsměvem na pozdrav když na mě zamávala a samozřejmě jsem jí uvolnil místo vedle sebe aby se mohla posadit.

Nakonec jsem byl vyzván jako jediný z pánského osazenstva - což mi lichotilo už samo o sobě, takže když mi byla ještě navrch věnována zmínka o kráse mé srsti, neubránil jsem se nepatrnému pousmání. Musím podotknout že si tím u mě pan kouzelník šplhl. Ostatně koho by něco takového nepotěšilo, že? Obzvláště když vezmeme v potaz narcistické sklony mé kočkodlačí maličkosti... Ale o tom zase až jindy. Vystoupil jsem tedy s ostatními na podium kde jsem se postavil vedle dívky jež oplývá nejen andělskými křídly - ale také krásou a tak není divu že jsem se na chvíli pozastavil pohledem v její tváři. Alespoň do té doby než kouzelník tleskl a má srst nabrala rudý odstín až jsem záhy docela "vzplál" což mě nejprve lehce vyvedlo z míry ale netrvalo dlouho než prvotní nejistota přerostla v čirou fascinaci tímto nevysvětlitelným úkazem. Jestli je tohle trik, pak je zatraceně dobrý. Pomyslím si a pozvednu lehce paže po nichž sklouznu pohledem. Až po chvíli si uvědomím že se mi zdá jako bych slyšel zpěv ptáků a tak se podívám po ostatních kteří také získali své osobité kouzlo - Alci a Faunku jejíž jméno mi zatím není známo a nakonec na Andělskou dívku zářící žlutým světlem. I kouzelníkova podoba nabrala magických prvků a po pravdě, ani trochu se té jeho samolibosti nyní nedivím. Umět to co on... Zkrátka musím říci že to na mě udělalo dojem, bez ohledu na mé sklony vše zpochybňovat. Úžas mi z tváře rozhodně nemizí a mé obvykle docela umírněné sklony se prohlížet, nyní opět rapidně vzrostly (ještě aby ne když tu zářím obklopený plameny).
To vše bylo ještě umocněno poté co zhasla světla a v místnosti zavládla naprostá tma, ani jsem si příliš nevšímal toho co kouzelník prohodil směrem ke své asistentce, až teprve co podruhé tleskl a my byly zase normální, jsem začal zase více vnímat co se děje okolo mě, ačkoliv jsem stále ještě nenápadně klouzal očima po svém těle jestli náhodou někde nezbyl kousek té magie. V tom se ale z ničeho nic rozezněl místností hysterický křik a u obecenstva zavládla panika což mě donutilo konečně zanechat onoho prohlížení a naopak zapátrat pohledem po vyplašeném okolí abych zjistil co se děje. Bezvládné tělo Sidheag se opravdu nedalo přehlédnout ale nedá se říci že bych kvůli tomu cítil potřebu vzít nohy na ramena, naopak, spíše mě to zaujalo a přimělo k zamyšlení jak k tomu asi došlo takže jsem chvíli jen stál na místě a upíral pohled na krvavou bouli jež jí nyní z nevysvětlitelných důvodů sídlí na čele. Popojdu trochu blíže abych se mohl lépe podívat, nehledíce na to co dělají nebo nedělají ostatní. Soudě dle toho co kouzelník říká, to má codočinění s tou mušlí - zcela logicky, otázkou však zůstává co přesně se stalo a jestli se to dá nějak zvrátit, i když ta boule vypadá vážně dost... Zle. Nejsem lékař, ani co se týče ošetřování nemám praxi, ale nic podobného jsem ještě neviděl. "Co přesně jí to vlastně udělalo...?" Zeptám se stále mírně zamračen hledíce na tělo dívky. Jak k tomu došlo je asi jasné - sáhla na to bez rukavice, ale chtělo by to vědět co přesně se jí stalo, bez příčiny těžko hledat řešení... Stojím tak abych viděl ale nepřekážel protože já krom uvažování nijak extra asi nepomohu, to spíše tady faunka - neboť se právě nabídla že by mohla poskytnout lékařské ošetření.
Návrat nahoru Goto down
Madelaine
Admin
Madelaine


Libra Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 25. 08. 16
Age : 26

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeSun Sep 18, 2016 9:24 pm

Poposedávala na židli, jako kdyby sedátko bylo posázeno žhavým uhlíky, které jí pálily na zadnici, ve snaze aby si jí ten kouzelník všiml. A když ji vybere? Je samým nadšením bez sebe. S radostným vypísknutím vyskočí na své bosé nohy a pár dlouhými kroky se dostane až na pódium, kde se ze širokým úsměvem začne houpat z pat na špičky a zpátky.. Jako malé dítě, tak nevinný pohyb, ale jako kdyby to skutečně podtrhovalo její nevinnost. Zvědavě pokukuje po dalších vyvolených a zvědavě si prohlíží toho kočkodlaka. Na fauny byla zvyklá, její bratr k nim taky patřil, takže to pro  ni nebylo takové terno a dryády taky potkávala často, ale takový kočkodlak? Toho viděla jenom zřídka kdy.. Když zjistila, že se na ni kočkodlak taky dívá, věnovala mu nadšený a vřelý úsměv, při kterém se jí v tvářích vykoukly ďolíčky. Však v vzápětí tenhle výraz vystřídal údiv. Ten kočkodlak zčervenal a.. Její vlasy se najednou začaly vznášet kolem jejích tváří, její kůže celá zežloutla a ona cítila jemný vánek ve svých křídlech. Na moment přivřela oči, jako kdyby si tenhle pocit chtěla vychutnat a trošku své křídla roztáhla, v jakémsi slastném gestu. Její pohled potom padl na toho muže, který opět promluvil.
V jejích očích jste mohli vidět jiskřičky, jak se setmělo a..
Potom přišel ten výkřik. Jako kdyby v ten moment ztuhla. V hlavě se jí přehrálo asi tak tisíc scénářů, co se asi tak mohlo stát, ale ani jeden z nich neobsahoval nic z toho, co se ve skutečnosti stalo. Její křídla párkrát samovolně zamávala, jako kdyby to byla její reakce na strach, ale nevzlétla.
"C-co se to proboha stalo? Co jí je? T-to udělala ta mušle?" Nebylo pro zas až tak těžké v to věřit, ona na tahle kouzla věřila, nepovažovala to za podvrh, nebo tak něco. Klekla si na zem, hned vedle té dívky, co měla na čele krvavou bouli. "P-proč? Ono je to nějak očarované? Co to mělo udělat?" Vyzvídá a jemně pohladí dívku, co leží na zemi v bezvědomí po tváři a jemně se potom dotkne i té její boule..
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com/t14-madelaine-thea-abraham
Alci

Alci


Virgo Poèet pøíspìvkù : 25
Join date : 31. 08. 16
Age : 33

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeSun Sep 18, 2016 9:39 pm

Faunka Rikke mě poznal a dokonce se usmála to bylo positivní. I Clyde reagoval mile a uvolnil mi místečko z čehož jsme byla nadšená jednou budeme kamarádi, cejtím to! Řeknu si pro sebe v hlavince ale v tu chvíli už nás vyvolává kouzelník. Mou zvedlou a velmi vehementně mávající ručku nemohl přehlídnout a tak mě nazval půvabnou načež jsem celá zčervenala. Vyhoupla jsem se hned za Clydem a vedle mě si stoupla Rikke. Vedle nás byla dívka, rasy, kterou jsem ještě nepotkala byla oslnující a měla křídla jako anděl. Usmívám se jako a vypísknu dětským nadšením když se kolem nás rozprostře ta magická scenérie. Všichni jsou u vytržení, já zklamaně vypísknu znovu když vše pohasne. Jenže ot následuje menší šok, ta nádherná najáda leží s krvavým čelem, rozeběhnu se k ní ale narazím do nějaké stěny a ta mě odmrští zpět, pěkně jsme si natloukla čelo, to je tím jak rychle a bezmyšlenkovitě jednám, i když na jednu stranu neviditelnou zeď těžko předpokládáte no ne? Kecla jsme si na zadek a mnula si pošmouřené čelo ručkou. Jsem zvědavá a hlasitá ale dva z nás se už zeptali co s ní je myslím že odpovědi se dočkáme, i bez mojí otázky a tak se můžu vesele věnovat sebelítosti nad bebíčkem co jsme si právě udělala.
Návrat nahoru Goto down
Rune
Admin
Rune


Gemini Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 09. 08. 16
Age : 32

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeSun Oct 02, 2016 7:31 pm

Sigfried zprvu otázky vůbec nevnímal, jen zíral na mušli a vlastně celkově vypadal, jakoby byl doslova a do písmene duchem nepřítomný. Až po zhruba dvou minutách sebou cukl, začal zběsile mrkat, jakoby ho oči pálily (a taky by nebylo divu, když je měl otevřené dobré dvě minuty bez jediného mrknutí), a překvapeně se rozhlížet po těch čtyřech.
"Jak dlouho tu jste?" zeptal se chraplavě, načež si odkašlal, potřásl hlavou a trochu se vzpamatoval. Vyškrábal se na nohy, oprášil si kalhoty a zhluboka se nadechl. Ten tam byl jeho široký vlídný úsměv, sebevědomá gesta a hbitý jazyk. "Ona bude v pořádku... Alespoň myslím... Jenže ta věc," rozevřel dlaň s mušlí, "jí ukradla mysl a uvěznila ji v sobě. Může tak zůstat dva tři dny, ale pak její tělo zemře hlady a žízní, přirozený průběh. Zachránil bych ji, ale mě už mušle nepřijme, víte? Dotekem se můžete dostat do nádherných snových zemí, ze kterých se sami ven nedostanete," vysvětloval. Chvilkami se díval po všech čtyřech, ale jindy vypadal, jako kdyby si ani neuvědomoval, že tam s ním někdo je. "Pokud se nedostane zpět, nebudu moct ukončit to kouzlo a vy se nedostanete z pódia..." dodal ještě slabě. Teď bylo jasné, že čtveřici asi nezbývá nic jiného než se pokusit pro Sidheag do snových zemí jít.
Návrat nahoru Goto down
Rikke

Rikke


Capricorn Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 25. 08. 16
Age : 32

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeTue Oct 04, 2016 5:13 pm

Keď Sigfried neodpovedal, nechala som to tak. Zamračene som sledovala výjav pred sebou a dúfala, že z tej mušle nevyskočí nič príliš desivé. Založila som si ruky na prsiach a pozrela na ostatných.
Potom som však opäť venovala pohľad zošokovanému Sigfriedovi. Vlastne som sa mu ani nedivila. Keby sa niečo také stalo môjmu bratovi... Vlastne by som urobila asi čosi úplne iné. 
Keď konečne prehovoril, zažmurkala som. "Uhm... Také dve-tri minúty?" odvetila som na jeho zmätenú otázku.
"Skutočne?" reagovala som na jeho poznámku o tom, že Sidheag bude v poriadku. Potom som však už len počúvala jeho vysvetlenia. 
"Prečo vás ta mušľa už neprijme? Spravili ste niečo zlé?" začala som sa vypytovať. Teraz som sa cítila ako hlavná postava z detektívky. Zasypala by som ho viacerými otázkami, ale nevyzeral, že by ich zvládol. Jeho oči niekedy pôsobili neprítomne. Zamyslene som sa pozrela na mušľu v jeho roztvorených dlaniach. 
"Osobne si myslím, že by som tam po ňu mohla ísť, ak by ste mi povedali bližšie informácie," riekla som nebojácne, no v duchu som vedela, že sa vystraším všetkého, čo tam bude. Striaslo ma a prebehol mi mráz po chrbte. Zhlboka som sa nadýchla a pozrela na ostatných.
Návrat nahoru Goto down
Písař
Admin
Písař


Poèet pøíspìvkù : 109
Join date : 08. 08. 16

Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitimeWed Oct 19, 2016 6:15 pm

[Pro neaktivitu pozastaveno.]
Návrat nahoru Goto down
https://stjernetegn-rpg.forumczech.com
Sponsored content





Po stopách snů Empty
PříspěvekPředmět: Re: Po stopách snů   Po stopách snů I_icon_minitime

Návrat nahoru Goto down
 
Po stopách snů
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Stjernetegn RPG :: Akce :: Dobrodružství-
Přejdi na: